TEXTOLOGIE NOV�HO Z�KONA

TEXTOLOGIE  NOV�HO Z�KONA

Papyry
Majuskuln� kodexy na pergamenech
Minuskuln� kodexy
P�eklady: latinsk�, syrsk�, ostatn�
Novodob� edice
Textov� typy ve star� tradici NZ
Vznik a zachov�n� jednotliv�ch knih NZ
 

Papyry

Skoro 90 Nz papyr� z 2. a� 8. st., v�t�inou n�lezy z Egypta,v�t�inou zlomky papyrov�ch kodex�, nej�ast�ji 17 x 26 cm.A� do 4.st. se vz�cn� u��vaj� i svitky (p12, p13, p18, p22), kter� byly asi p�vodn� podobou, kterou v 2. st. vytla�ovaly papyrov� kodexy.

Egyptsk� typ textu (nejv�znamn�j��: star� a cca r. 300 recenzovan�).

Papyry Chester-Beatty (nyn�: Dublin, ��sti i: V�de�, Michigan), dohromady pokr�vaj� velkou v�t�inu Nz:

p45 - 3.st. (snad l.pol.?), obsahuje rozs�hl� zlomky Mk, Mt, Lk, J, Sk

p46 - kolem r. 200, Pavlovy epi�toly (t�m�� cel�) a list �id�m

p47 - 3.st., Apokalypsa (rozs�hl� zlomky)

Bodmerovy papyry, n�lez r. 1930 (Bodmerova knihovna v Cologny u �enevy):

p66 = Bodmer II., kolem r. 200, t�m�� cel� Janovo ev., n�lez r.1956

p72 = Bodmer VII. a VIII., konec 3.st., Petrovy epi�toly, Juda,

��sti �eck�ho textu Sz (LXX) a nekanonick� texty (nap�. 11. �da �alam.)

p74 = Bodmer XVII., 7.st., Janovy epi�toly, zlomky Skutk�

p75 = Bodmer XIV. a XV., kolem r. 200:

Bodmer XIV. - v�t�ina textu Lk (kap. 3 a� 24)

Bodmer XV. - t�m�� cel� Janov ev., skv�l� text i s interpunkc�

Ostatn� zvl᚝ zaj�mav� papyry:

p1 - 3.st., zlomky evangeli� (Philadelphia)

p4 = �Merellus", 3.st., Lk, t�m�� cel�, n�lez 1937, (N�r.knihovna v Pa��i).

p23 - ran� 3.st., zlomky Jakubovy ep. (Urbana Ill.)

p30 - 3.st., zlomek 2Tess, (Ghent)

p32 - kolem r.200, zlomky 1-2 Tit, Tim

p48 - pozdn� 3.st., zlomky Skutk� (Florencie)

p52 = Rylands Greek 457 (Manchester), paleograficky nejstar��: r. 140 a� 150, (podle Robertse dokonce r. 125). Mal� zlomek Janova ev. (J 18,31-33 a J 18,37-38).

p64 - kolem r. 200, Zlomky Matou�e (kap. 3; 5; 26). (Oxford a Barcelona)

p77 - kolem r. 200, zlomky Matou�e

Majuskuln� kodexy

Na pergamenu - skoro 300 Nz kodex� z 3. a� 9. st., v�t�inou fragmenty, ale i �ada �pln�ch, n�kter� jsou kontinu�ln� chovan�, r�zn� textov� typy

Nejstar��:

0189 - za�. 3.st., nejstar�� Nz pergamen, zlomek Skutk� 5,3 - 5,21 (Berlin)

0212 - 3.st., zlomek Tatianova Diatessara z Dura Europos

Relativn� �pln� kodexy:

� = S = 01 = S�najsk�, 2.polovina 4.st. (r. 1859 Tischendorf v kl�te�e sv.Kate�iny, nyn� v Britsk�m museu). Krom� Nz tak� ��sti Sz (LXX), list Barnab��v a Past�� Herm�v.

A = 02 = Alexandrijsk�, 5.st., od r. 1098 majetkem Alexandrijsk�ho patriarchy, nyn� v Britsk�m museu. Krom� skoro cel�ho Nz, obsahuje i Sz (LXX).

B = 03 = Vatik�nsk�, po�. 4.st. z Horn�ho Egypta, nejstar�� rkp v�t�iny textu Bible v�etn� Sz (LXX), z Nz chyb� jen Apokalypsa, 1 a 2 Tim, Tit, Filemon a ��st listu �id�m. Mo�n� je to rkp po��zen� Eusebiem na p��kaz Konstantin�v. Ve Vatik�nsk� knihovn� byl u� p�ed prvn� katalogizac� za Mikul�e V., r.1475.

C = 04 = Ephraemi Syri rescriptus, 5.st., rekonstrukce zbytk� p�sma po p�episu (ve 12.st.) spisy sv. Efr�ma Syrsk�ho, (N�r. knihovna v Pa��i) Asi 2/3 textu Nz.

D = 05 a 06, kodexy Theodora B�zy (fr.reform�tor), �ecko-latinsk�:

05 = Cantabrigiensis, (Cambridge), 6.st., evangelia a Skutky v �ir�� (z�padn�) redakci

06 = Claromontanus, 6.st., Pavlovy listy z�padn� textov� typ (Clermont u Beauvais)

G = 011 = Dr��ansk�, z�padn� textov� typ

012 = Boerneriabus, 9.st., �ecko-lat. bilingva, z�padn� textov� typ

N = 022 = Purpureus Petropolitanus, 6.st., psan� st��brem a zlatem, evangelia (Patmos a Britsk� museum)

W= 032 = Freer, kolem r. 400, obs. 4 evangelia, m� vlastn� z�v�r Marka za Mk 16,14 (znal je i Hieronymus) = �Freerovo logion"

Q = 038 = Coridethi, 9.st., �caesarejsk�" textov� typ, (Tbilisi)

Minuskuln� kodexy

p�es 2700 rkpp od 9.st.

Nejstar�� (9.st.): 33 (�kr�lovna minuskuln�ch rkpp"), 1080, 1862, 2500.

�Rodiny":

Family Kirsopps Laek = f l = l = 13, 69, 124,...

Family Ferrar = f 13 = f = 1, 118, 131, 209, ....

Lekcion��e - velk� mno�stv�, ale pozdn�

Cit�ty v d�lech k�es�ansk�ch autor� - od pozdn�ho 2.st., mnohdy i doklady o �stn�m tradov�n� textu.V�t�inou ve star� dob� bohu�el zpam�ti, ale ob�as i pe�liv� citace v p�edloh�ch koment��� a v kritick�ch d�lech.

Latinsk� p�eklady:

Vetus Latina: Itala, Africana

Vznikaj� od 2.st. hlavn� v Africe proconsularis. U� Augustinus a Hieronymus si zt�uj� na jejich n�zkou �rove� a r�znost text�. Na Z vliv a� do 13.st. Text je d�le�it� sp�e pro pochopen� tradic latinsk� theologie. Zachovan� rkpp od 5.st.

(Posledn� stopa: kuriozn� �Gigas liber" z Podla�ic u Chrudimi, 13.st., Sk a Ap je�t� ovlivn�n� Vetus Latinou, nyn� ve Stockholmu.)

Vulgata versio

��msk� bp Damasis (366-384) pov��il Hieronyma ze Stradonu reviz� Vetus Latiny. Ten ji provedl podle �eck�ch rkpp byzantsk�ho typu. Revizi p�ekladu evangeli� dokon�il r. 383, epi�tol po�. 5.st. (nebo jeho ��ci). Text se pomalu prosazoval.

Rkpp od t�m�� pramenn� doby: Codex Sangaliensis z po�. 5.st. (St.Gallen).

Rozd�len� na kapitoly (ujalo se i pro �eck� text): Stephan Langton r.1206.

Na rekonstrukci Vug�ty pracuje opactv� v St.Girolamo, OSB.

Tridentsk� koncil r.1546 p�ijal jako ofici�ln� text, ed. Sixta V., r. 1590 (mnoho chyb). Revize: ed. Klementa VIII., r.1592, ale teprfve 3.vyd. r. 1595 je ofici�ln�.

�Neo-Vulgata" (Roma 1979) je nov� ofici�ln� latinsk� p�eklad, pouze respektuj�c� usus Vulgaty.

Syrsk� p�eklady:

Syrsk� p�eklad Tatianova Diatessara.

Syrsk� p�eklady text� Nz nez�visle na harmonizaci:

Syrsk� verze od 2. (?) do 4.st., rkpp dolo�en� od 4.st.

Pe�it� - p�elo�il bp Rabbala (411-435), od 10.st. zv�na takto (�Jednoduch�") oproti p�ekladu mnicha Harkela (r.616) s rozs�hl�m apar�tem.

Ostatn� p�eklady v 1. tis�cilet�:

Koptsk� p�eklady - vznik od konce 3.st., nejd��ve na jihu (sahidicky), pak i na severu (bohairicky aj.).

Ethiopsk� p�eklady - vznik 5. - 7.st.

N�bijsk� p�eklad - 6.st.

Arm�nsk� p�eklad - od konce 4.st. pod vlivem syrsk�ch.

Gruz�nsk� p�eklady (geo) - od 5. st. ze syrsk�ch a arm�nsk�ch od 7. st. z �e�tiny.

G�tsk� p�eklad - 4.st. z �e�tiny.

Staroslovansk� (slav.) - 9. a� 12. st.

Textov� typy tradice Nz:

Egyptsk� - vznikl H�sychiovou o�i��uj�c� recenz� (koncem 3.st. nebo kolem r. 300 v Alexandrii) velmi podobn� star�� textov� tradice egyptsk�ch papyr�, jako jsou nap�. p66, p72, p75 (Bodmer), nebo v �etn�ch cit�tech u Kl�menta Alexandrijsk�ho (koncem 2.st.). Je to nejkonzervativn�j�� m�stn� verze, d��ve pova�ovan� za �neutr�ln�" text (oproti v�em jin�m m�stn�m verz�m).

Typick� kodexy: S�najsk�, Vatik�nsk�, minuskuln� 33.

Verze s m�rn� v�t�� variabilitou = �alexandrijsk�" text: nap�. kodexy Alexandrijsk� a Ephraemi i koptsk� p�eklad ze severn�ho Egypta.

Caesarejsk� - verze egyptsk�ho, odli�iteln� jen v textu Marka: p45, W, Q, minuskuln� f 1, f 13.

Byzantsk� - synonyma: obecn� = koin�, ��sk�, L�kianova recenze, syrsk�.

Vznik nekvalitn� recenz� v 2.pol. 3.st. v Antiochii; zachov�no velmi mnoho nep��li� star�ch opis� - st�le u��van� text a� po renesan�n� knihtisk a sou�asnou �eckou liturgii. Nej�ast�j�� p�edloha pro p�eklady od Vulg�ty do konce 19.st.

Kombinuje varianty textu, harmonizuje paralely. Drobn� ideov� motivovan� �pravy.

Z�padn� - vznik asi v S�rii, podobn� jsou u� citace u I�stina, typick� je B�z�v kodex: roz�i�ov�n� textu, interpolace, hodn� r�zno�ten�, harmonizace, nejm�n� v�rohodn�. Nej�ast�h�� na z�pad� u� od Eir�naia, zvl. v latinsk�ch textech (Tertullianus) a ve starolatinsk�ch p�ekladech. Jeho varianty jsou asi u� star�ho p�vodu (2.st.). Nebyl nikdy recenzov�n.

Novodob� edice �eck�ho textu

Ed. �Alkala" (�pan�lsko) - 1514, ale vyd�no 1520 (po souhlasu Lva X.) jako sou��st Polyglotty (Nz �ecko-latinsk�) komparace n�kolika byzantsk�ch rukopis�.

Erasmus Rotterdamsk� u Frobenia v Basileji - 1516, ve sp�chu podle byzantsk�ch minuskuln�ch rkpp. Z�v�r Apokalypsy je dokonce Erasm�v p�eklad z latiny do �e�tiny. P�edloha reforma�n�ch p�eklad�. Reedice u Roberta Stephana v Pa��i opravuj� podle Alkaly a r. 1551 rozd�luj� na �ver�e".

B�zovy edice podle Erasmova v Pa��i opraven�ho textu a ne podle jeho kodex�.

�Textus receptus" = �prava textu Erasmus/B�za u Elzevir� v Leydenu r.1633.

Kritick� vyd�n�:

(Od 18.st. za��naj� uv�d�t i ne-byzantsk� varianty, 19.st. odstoupen� od byzantsk�ho �textu receptu".)

Tischendorf, Gregory - 1869 a� 1894, podle S�najsk�ho kodexu (egyptsk� typ textu).

Wescott, Hort - 1881, prvn� v�deck� vyd. zalo�en� na rkpp z r�zn�ch skupin.

H.von Soden - 1902 a� 1913, prvn� vyd. z rozs�hle zpracovan�m apar�tem, na n� navazuj� b�n� vyd. Soden- Eb.Nestle, kter� definitivn� vytla�ila byz �textus receptus".

Od 1979 kritick� rekonstrukce textu s variantami - K. Aland a spol., st�le vyd�v�no.

Novodob� p�eklady

Martin Luther - r. 1519 podle 2. Erasmova vyd�n�.

Bible kralick� - 1579

Vznik a rukopisn� uchov�n� spis� Nz

a nejstar��ch nekanonick�ch text�