prvky.com

Disociační konstanty kyselin

Ostatní  »  Disociační konstanty

Definice kyseliny

Kyseliny jsou chemické sloučeniny schopné odštěpovat kation vodíku (Arrheniova-Ostwaldova definice kyselin). Moderní teorie kyselin a zásad je založena na poznatku, že při všech acidobazických reakcích dochází k protolytickým reakcím. Podle tohoto pojetí jsou kyseliny chemické sloučeniny schopné odštěpovat proton (Brönstedtova-Lowryho teorie). Existují i amfiprotní sloučeniny schopné proton odštěpovat i přijímat (voda), naopak aprotní látky se protolytických reakcí neučastní (benzen).

Podle Lewisovy elektronové teorie kyselin a zásad je kyselinou každá sloučenina, schopná přijmout elektronový pár. Lewisova kyselina tak může být i sloučenina, která neobsahuje vodík. Nejsilnější známá Lewisova kyselina je fluorid boritý BF3.

Disociační konstanta

Mírou síly kyselin, tedy jejich kyselosti (acidity), je hodnota disociační konstanty KA. Disociační konstanta kyseliny KA je číselným vyjádřením protolytické rovnováhy, která nastane při disociaci kyseliny v roztoku. V praxi se obvykle konstanta acidity vyjadřuje ve formě záporného dekadického logaritmu disociační konstanty kyseliny při teplotě 25°C jako pKA. Obdobným způsobem se vyjařuje také síla zásad (bází), mírou jejich síly je disociační konstanta bazicity KB nebo záporný dekadický logaritmus této hodnoty pKB.

Silné a slabé kyseliny

Za silné kyseliny jsou považovány ty, jež jsou v roztoku téměř dokonale disociovány a hodnota jejich konstanty acidity pKA je menší než 2. Středně silné kyseliny v roztoku disociují pouze částečně a hodnota jejich pKA se pohybuje v intervalu 2-4, slabé kyseliny disociují nepatrně a jejich disociační konstanta má hodnotu větší než 4. Pro velmi slabé kyseliny je typická hodnota pKA větší než 10. Pokud pomineme poněkud exotické kyseliny hexafluroantimoničnou a hexafluoroarseničnou, patří mezi nejsilnější kyseliny běžně využívané v laboratorní praxi kyselina chloristá, kyselina jodovodíková, kyselina bromovodíková a kyselina chlorovodíková.

Tabulka síly kyselin podle hodnoty konstanty acidity

U vícesytných kyselin je v tabulce uvedena hodnota konstanty acidity pKA pouze pro disociaci do prvního stupně.

KyselinaVzorecpKA
hexafluoroantimoničnáHSbF6-25
chloristáHClO4-10
fluorosírováHSO3F-10
jodovodíkováHI-9,3
bromovodíkováHBr-8,7
chlorovodíkováHCl-8
sírováH2SO4-3
selenováH2SeO4-3
manganistáHMnO4-2,25
bromičnáHBrO3-2
dusičnáHNO3-1,64
rhenistáHReO4-1,25
chlorečnáHClO3-1
chromováH2CrO4-0,98
tetrafluoroboritáHBF4-0,4
peroxosírováH2SO50
dithioničitáH2S2O40,35
thiosírováH2S2O30,6
jodičnáHIO30,848
thiokyanatáHSCN0,93
sulfamováH3NSO30,988
manganováH2MnO41
šťavelováH2C2O41,23
fosfornáH3PO21,23
difosforečnáH4P2O71,52
jodistáHIO41,55
dichromováH2Cr2O71,64
selenokyanatáHSeCN1,66
chloritáHClO21,72
siřičitáH2SO31,81
tetrahydrogenhexavanadičnáH4V6O171,96
trihydrogenfosforitáH3PO32
xenoničeláH2XeO62
trihydrogenfosforečnáH3PO42,12
trihydrogenarseničnáH3AsO42,19
tellurovodíkováH2Te2,6
seleničitáH2SeO32,6
trithiouhličitáH2CS32,68
telluričitáH2TeO32,7
fluorovodíkováHF3,14
heptahydrogenjodistáH5IO63,29
dusitáHNO23,39
kyanatáHCNO3,45
mravenčíHCOOH3,752
selenovodíkováH2Se3,89
isokyanatáHNCO3,92
wolframováH2WO44,2
azidovodíkováHN34,72
octováCH3COOH4,756
dimolybdenováH2Mo2O75,02
molybdenováH2MoO46
uhličitáH2CO36,352
sirovodíkováH2S7,04
dusnáH2N2O27,21
chlornáHClO7,53
hexahydrogentellurováH6TeO67,68
hydrazinN2H48,1
germaničitáH2GeO38,59
bromnáHBrO8,69
kyanovodíkováHCN9,21
trihydrogenboritáH3BO39,237
trihydrogenarsenitáH3AsO39,294
cíničitáH2SnO39,4
tetrahydrogenkřemičitáH4SiO49,84
dihydrogenkřemičitáH2SiO39,85
trihydrogengallitáH3GaO310,32
jodnáHIO10,64
antimonitáHSbO211,0
peroxid vodíkuH2O211,62
trihydrogenzlatitáH3AuO313,3

Zdroje

  • KOLTHOF, Izaak; ELVING, Phillip. Treatise on Analytical Chemistry. New York: Interscience Encyclopedia, Inc., 1959.
  • SÝKORA, Václav. Chemickoanalytické tabulky. Praha: SNTL, 1976.
  • VOHLÍDAL, Jiří; et al. Chemické a analytické tabulky. Praha: Grada, 1999. ISBN 80-7169-855-5.