100 (číslo) – Wikipedie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| |||
---|---|---|---|
Celé číslo | 100 Jedno sto | ||
Rozklad | 22 · 52 | ||
Dělitelé | 1, 2, 4, 5, 10, 20, 25, 50, 100 | ||
Římskými číslicemi | C | ||
Dvojkově | 11001002 | ||
Trojkově | 102013 | ||
Čtyřkově | 12104 | ||
Pětkově | 4005 | ||
Šestkově | 2446 | ||
Sedmičkově | 2027 | ||
Osmičkově | 1448 | ||
Šestnáctkově | 6416 |
100 (sto nebo jedno sto) je přirozené číslo, které následuje po číslu 99 a předchází číslu 101. Římskými číslicemi se zapisuje C jako centum. Tutéž číselnou hodnotu má i hebrejské písmeno kuf.
100 je druhá mocnina čísla základu desítkové soustavy, čísla 10, 102. Sto jednotek (např. měnových) je stovka.
Standardní mezinárodní SI předpona pro stovku je „hekto-“, např. hektometr; před samohláskou se zkrátí na „hekt-“, např. hektar.
Je součtem prvních devíti prvočísel, součtem prvočísel 47 a 53 či součtem třetích mocnin prvních čtyř přirozených čísel. Také platí že 26 + 62 = 100, proto je 100 Leylandovo číslo.
100 je základem pro výpočet procent (značka „%“), které jsou setinou celku, celkového množství. 100 % tedy znamená plné množství, celek.
Sto bývá (přibližný) počet členů vojenské jednotky setniny (v antickém Římě centurie, velitel centurion) a její velitel se pak někdy nazývá setník.
100 bylo minut v hodině (těch bylo 10 ve dni) a také 100 sekund v minutě v revoluční časomíře zavedené během Velké francouzské revoluce. Den měl tedy 100 000 sekund, tedy srovnatelně, jako 86 400 v běžné časomíře.
- atomové číslo fermia
- 100 stupňů Celsia je teplota varu vody
- počet let v jednom století
- obvyklý počet, na který se dělí základní měnová jednotka (jedna koruna má sto haléřů)
- Běh na 100 m - lehkoatletický sprint