450 – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Rok 450 (CDL) byl nepřestupný rok, který podle juliánského kalendáře započal nedělí. Pojmenování roku pod číslem 450 bylo zavedeno ve středověku, kdy se začalo v Evropě užívat označení let podle Anno Domini (leta páně). Do té doby byl tento rok znám jako Rok konzulátu Valentiniana a Aviena.

Podle židovského kalendáře došlo k přelomu let 4210 a 4211.

• 28. července – Východořímský císař Theodosius II. upadl při lovu v Konstantinopoli na koni a krátce na to umírá. Vládl od roku 408, většinu času pod vlivem své sestry křesťanky Aelie Pulcherie, které byl povolen návrat ke dvoru.
• 25. srpna – Pulcheria je provdána a stává se spoluvládkyní Východořímské říše. Daruje svůj vlastní diadém Illyrijskému (nebo Thráckému) úředníkovi a senátorovi Marcianovi. Sama se poté na Hippodromu korunovala císařovnou. Jednalo se tak o vůbec první veřejnou a oslavovanou korunovaci.
• Marcianus nařizuje popravu nepopulárního eunucha Chrysaphia. Následně přerušuje platby Attilovi.
• Všechny chrámy v Afrodisiu (Městě božské Afrodity) byly zbourány a vypáleny. Město bylo přejmenováno na Stauroupolis (Křížové město).

• Justa Grata Honoria, nejstarší sestra císaře Valentiniána III., posílá svůj prsten Attilovi, vládci Hunů, snažíc se vyhnout sňatku, který pro ni bratr dohodl. Ve svých třiceti čtyřech letech udržovala milenecký poměr se sluhou ve svém domě, který údajně plánoval svržení jejího bratra, který ji poslal do Konstantinopole do kláštera. Attila její nabídku k sňatku odmítá, jelikož očekával, že by jako věno dostal polovinu Západořímské říše. Namísto toho začal sjednocovat svá vojska a připravovat je k útoku. Římský generál Aetius začal hromadit vojska v Galii, ke kterým se přidali Burgundi, Keltové, Rýnští Frankové, Sálští Frankové a Vizigóti.
• Anglové, Sasové a Jutové napadají Británii a započínají tak novou epochu jejích dějin.
• Na Blízkém východě a v Evropě se čím dál tím více využívají železné podkovy pro koně. Dochází tak ke zvýšení efektivity koňské síly v zemědělství a dopravě.

• Král Jazdkart II. povolává přední arménské šlechtice do perského hlavního města Ktésifóna a vyvíjí na ně tlak, aby ukončili kontakty se západní církví.

• V Indii je založena univerzita Nalanda
• Hawaii Loa, polynéský vůdce, objevuje Havajské ostrovy. Přeplaval po moře více než 2 400 mil z ostrova Riatea, nedaleko Tahiti. Nakonec se na Hawaii usadil a místo bylo pojmenováno na jeho počest.

• 2. února – Justinus I., východořímský císař († 1. srpna 527)
• Chilperich II. Burgundský, burgundský král († 493)
• Gunthamund, král Vandalů a Alanů († 496)
• Thrasamund, král Vandalů a Alanů v Severní Africe († 523)
• Ísidóros z Alexandrie, novoplatonský filozof († 520)
• Hormisdas, 52. papež († 523)

• 28. července – Theodosius II., východořímský císař
• 31. července – Petr Chrysolog, proslulý kazatel a arcibiskup v Ravenně (* kolem 380)
• 27. listopadu – Galla Placidia, sestra císaře Honoria, prvního vládce Západořímské říše (* 392)
• Sozemenós, byzantský historik (* asi 400)

• Papež – Lev I. Veliký (440–461)
• Východořímská říše – Theodosius II. (408–450) » Marcianus (450–457)
• Západořímská říše – Valentinianus III. (425–455)
• Franská říše – Merovech (448–457)
• Perská říše – Jazdkart II. (439–457)
• Ostrogóti – Valamir (447–465/470)
• Vizigóti – Theodorich I. (419–451)
• Vandalové – Geiserich (428–477)
• Hunové – Attila (435–453)

• Obrázky, zvuky či videa k tématu 450 na Wikimedia Commons