Boleslav III. Marnotratný – Wikipedie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Boleslav III. Marnotratný | |
|---|---|
| lehnicko-břežský kníže | |
 Boleslavova jezdecká pečeť | |
| Narození | 1291 |
| Úmrtí | 1352 |
| Pohřben | klášter Lubuš |
| Manželky | Markéta Přemyslovna Kateřina Chorvatská |
| Potomci | Václav I. Lehnický Ludvík I. Lehnicko-Břežský Mikuláš |
| Rod | Slezští Piastovci |
| Otec | Jindřich V. Tlustý |
| Matka | Alžběta Kališská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Boleslav III. Marnotratný též Lehnický, Štědrý či Bílý (1291 – 1352 klášter Lubuš) byl lehnicko-břežský kníže z lehnické větve slezských Piastovců, zeť Václava II. a švagr Jana Lucemburského.
Byl synem lehnicko-vratislavského knížete Jindřicha V. Tlustého. Po smrti svého otce byl ještě nezletilý a správu nad knížectvím vykonávali regenti. Roku 1303 byl ještě jako nedospělý oženěn svým poručníkem, českým králem Václavem II., s jeho dcerou Markétou.[1] Díky jeho spříznění s přemyslovským rodem se po smrti Václava III. o něm uvažovalo jako o nástupci na českém trůně.[2] Patřil mezi stoupence Lucemburků, v roce 1315 třeba ujistil krále Jana o své podpoře proti odbojnému Jindřichovi z Lipé. V roce 1322 se stal správcem Království českého po dobu královy nepřítomnosti.[2] Dne 9. května 1329 ve Vratislavi přijal od českého krále Jana Lucemburského své knížectví jako léno.[3] Stal se tak vazalem českého státu. V roce 1335 se účastnil historického setkání českého, polského a uherského krále ve Visegrádu.[4] Jeho ostatky byly uloženy v kapli Lubušského kláštera.[5]
| Jindřich I. Bradatý | |||||
| Jindřich II. Pobožný | |||||
| Hedvika Slezská | |||||
| Boleslav II. Lysý | |||||
| Přemysl Otakar I. | |||||
| Anna Přemyslovna | |||||
| Konstancie Uherská | |||||
| Jindřich V. Tlustý | |||||
| Bernard III. Saský | |||||
| Jindřich I. Anhaltský | |||||
| Brigita Dánská | |||||
| Hedvika Anhaltská | |||||
| Heřman I. Durynský | |||||
| Irmegarda Durynská | |||||
| Žofie z Wittelsbachu | |||||
| 'Boleslav III. Marnotratný' | |||||
| Odon Poznaňský | |||||
| Vladislav Odonic | |||||
| Vječeslava Haličská | |||||
| Boleslav Pobožný | |||||
| Mestvin I. Pomořanský | |||||
| Hedvika Pomořanská | |||||
| Svinislava Velkopolská | |||||
| Alžběta Kališská | |||||
| Ondřej II. Uherský | |||||
| Béla IV. | |||||
| Gertruda Meranská | |||||
| Jolanta Polská | |||||
| Theodoros I. Laskaris | |||||
| Marie Laskarina | |||||
| Anna Komnena Angelina | |||||
- ↑ FUKALA, Radek. Slezsko. Neznámá země Koruny české. Knížecí a stavovské Slezsko do roku 1740. České Budějovice: Veduta, 2007. 344 s. ISBN 978-80-86829-23-4. S. 55. Dále jen Neznámá země.
- ↑ a b ŽÁČEK, Rudolf. K úloze slezských vévodů u lucemburského panovnického dvora. In: BORÁK, Mečislav. Slezsko v dějinách českého státu.. Opava: Tilia, 1998. ISBN 80-86101-18-5. S. 151.
- ↑ Neznámá země, s. 73
- ↑ Neznámá země, s. 76
- ↑ Neznámá země, s. 57
Obrázky, zvuky či videa k tématu Boleslav III. Marnotratný na Wikimedia Commons