cs.wikipedia.org

Cosenza – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Cosenza
Pohled na staré město

Pohled na staré město

Poloha
Souřadnice39°18′ s. š., 16°15′ v. d.
Nadmořská výška238 m n. m.
Časové pásmoUTC+01:00 (standardní čas)
UTC+02:00 (letní čas)
StátItálie Itálie
RegionKalábrie
ProvincieCosenza

Cosenza

Cosenza

Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha37,2 km²
Počet obyvatel69 603 (30. 4. 2013)
Hustota zalidnění1 871 obyv./km²
Správa
StarostaFranz Caruso (PSI)
Oficiální webwww.comune.cosenza.it
Telefonní předvolba0984
PSČ87100
Označení vozidelCS
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Cosenza [kosénca] je italské město se slavnou historií v oblasti Kalábrie, hlavní město stejnojmenné provincie. Je to významné kulturní středisko, sídlo univerzity, biskupství a řady muzeí a knihoven. Leží na soutoku řek Crati a Busento.[1]

K 30. dubnu 2013 zde žilo 69 603 obyvatel.

Aprigliano, Carolei, Casole Bruzio, Castrolibero, Dipignano, Mendicino, Paterno Calabro, Pedace, Piane Crati, Pietrafitta, Rende, Rovito, Trenta

Štaufský hrad

Starověká Consentia byla střediskem kmene Bruttiů a baštou italických kmenů proti řeckému vlivu sousedních iónských kolonií. Za císaře Augusta se stala důležitou stanicí na římské silnici via Popilia z Kalábrie na Sicílii. Podle římského historika Jordana se Alarich po dobytí Říma roku 410 vydal na jih a v blízkosti Cosenzy zemřel. Jeho vojáci mu vybudovali hrob pod řekou, kterou museli odvést do jiného koryta. Když ji vrátili zpět, byl hrob s bohatými dary chráněn před lupiči pokladů. V raném středověku bylo město několikrát zpustošeno v bojích mezi Saracény a Lombardy a v 11. století se stala hlavním městem normanského vévodství Kalábrie. Císař Fridrich II. Štaufský městu velmi přál, podpořil různé stavby a zavedl výroční trh.

Od roku 1432 městu vládl Ludvík III. Neapolský jako kalabrijský vévoda. Roku 1500 se města zmocnili Španělé a jako sídlo Kalabrijského místokrále město zažilo velký rozkvět. Byla založena Academia Cosentina s řadou slavných mužů. Roku 1707 připadlo Neapolské království Rakousku a později Bourbonům. Po Napoleonských válkách se Cosenza stala kolébkou tajných společností karbonářů a 1860 se připojila k Itálii.

Za druhé světové války bylo město značně poškozeno spojeneckým bombardováním. Na poničené části města města v údolí za soutokem obou řek vznikla nová výstavba s pěšími zónami (včetně Corso Mazzini), zelenými plochami a cyklostezkami.[1]

V roce 1972 byla na okraji města založena největší univerzita v kraji- Kalábrijská univerzita, na které v dnešní době studuje až 35 000 studentů.

Roku 2011 byla zdejší katedrála zapsána na seznam Světového dědictví UNESCO.

Podobu města do dnešní doby ovlivnilo také několik zemětřesení. Ta nejsilnější byla v letech 1181, 1638 a 1783.[1]

  • Katedrála byla založena v 11. století a po zemětřesení dokončena 1222, kdy ji vysvětil císař Fridrich II. Štaufský. V 18. století byla barokizována, ale koncem 19. století restaurována do původního stavu. V příčné lodi je náhrobek francouzské královny Isabely Aragonské.
  • Kostel svatého Dominika, založený 1448, kombinuje středověké a renesanční prvky a má cenné vnitřní zařízení.
  • Giostra Vecchia, františkánský klášter s kostelem z počátku 15. století s cennými freskami.
  • Accademia Cosentina z roku 1511, nyní městská knihovna
  • Štaufský hrad, založený kolem roku 1000 a různě přestavovaný.
  • Museo Bilotti, galerie moderních soch na ulici
  • Most San Francesco di Paola, most přes řeku Crati je nejvyšší (104 m) lanový most v Evropě. Byl navržen španělským architektem Santiagem Calatravou.[1]

  • Pohled z hradu

    Pohled z hradu

  • Štaufský hrad

    Štaufský hrad

  • Katedrála

    Katedrála

  • Stará brána

    Stará brána

  • Knihovna

    Knihovna

  1. ↑ a b c d SUCHA, Marian. Cosenza – město umění. Země světa. 4.10.2022, roč. 21, čís. 10, s. 44–49. Dostupné online.