cs.wikipedia.org

Dnes naposled – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dnes naposled
Země původuČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Žánrfilmové drama
ScénářJosef Neuberg
František Vlček
RežieMartin Frič
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleZdeněk Štěpánek
Vladimír Ráž
Jaroslav Mareš
Vladimír Menšík
Antonie Hegerlíková
… více na Wikidatech
HudbaJiří Srnka
KameraJaroslav Tuzar
StřihJan Kohout
ZvukEmanuel Formánek
Výroba a distribuce
Premiéra13. prosince 1958 (Praha)
25. prosince 1958 (Československo)
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Dnes naposled na FP, ČSFD, Kinoboxu, FDb, IMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dnes naposled je české filmové drama z roku 1958, jeden z méně známých filmů režiséra Martina Friče. Frič se ve filmu věnoval tématu alkoholismu a ukázal, jak závislost dokáže učinit trosku stejně dobře ze vzdělaného člověka i představitele dělnické třídy. Role hlavního hrdiny Ing. Dandy byla velkou příležitostí pro herce Zdeňka Štěpánka.

Ing. Danda je přesvědčen, že bez pití nemůže pracovat, hospoda je pro něj azylem před nepříjemnou realitou. Předností filmu je nemilosrdné ztvárnění různých cest na společenské dno alkoholismu, Karel Mašek (Vladimír Ráž), houslový virtuos, pije, protože je deprimován svou přízemní ženou, jíž při první příležitosti zahne, holič Zemánek (Jiří Sovák) je notorický alkoholik, nechává se ostatními hosty nálevny U Kroců ponižujícím způsobem využívat za pár kapek něčeho ostřejšího, bývalý továrník Taufe (František Smolík), který neunesl znárodnění svého podniku a propil se do deliria s příznačnými bílými myšmi.

Film se vyznačoval psychologickou jemnokresbou, která plynula z Fričovy i Štěpánkovy osobní zkušenosti s alkoholem. Odborným poradcem na filmu byl MUDr. Jaroslav Skála, nestor protialkoholní léčby v Československu. Jeho slavná záchytná stanice a léčebna je ve filmu také vypodobněna.

Zdeněk Štěpánek inženýr Jindřich Danda
František Smolík podivín Taupe, bývalý továrník
Vladimír Ráž houslista Karel Mašek
Jaroslav Mareš překupník Rendl
Jiří Sovák holič Zemánek
Antonie Hegerlíková Berta, Dandova žena
Irena Kačírková Magda Řeháková, dcera starožitníka
Běla Jurdová Božka, Maškova žena
Eva Očenášová Jiřina, dcera Dandových
Václav Tomšovský Láďa, syn Dandových
Luděk Munzar Jaroslav, Jiřinin snoubenec
Vladimír Menšík vinárník Kroc
Vlastimil Brodský starožitník
Václav Lohniský ředitel
Jarmil Škrdlant tajemník Fiala
Karel Peyr Monti, zahraniční zákazník
Zbyněk Vostřák dirigent Bohumil Petržílka

Dále hrají: Jindřich Narenta (doktor Ventura), Věra Váchová (Venturova žena), Jiřina Bohdalová (zákaznice v starožitnictví), Zdeněk Řehoř (muž zákaznice), Bedřich Bozděch, Stella Zázvorková, Ladislav H. Struna, Fanda Mrázek a Marcela Sedláčková (hosté ve vinárně), Oldřich Dědek (přítel manželů Venturových), Vladimír Hrubý (příslušník SNB), Miroslav Svoboda (pacient protialkoholické léčebny), Ota Motyčka (svačinář v úřadě), František Holar (železničář na ulici), Karel Hovorka (kupec Dandova domu), Bohuš Hradil (Maškův kolega z orchestru), Marta Fričová (tlumočnice), Věra Ferbasová (prodavačka), Martin Raus (architekt)

  • Režie: Martin Frič
  • Námět a scénář: Josef Neuberg, František Vlček
  • Kamera: Jaroslav Tuzar
  • Vedoucí výroby: Rudolf Wolf
  • Hudba: Jiří Srnka
  • Nahrál: Filmový symfonický orchestr (řídili Milivoj Uzelac a František Belfín), Ivan Kawaciuk (Paganiniho koncert pro housle D dur)
  • Výtvarník dekorací: Bohuslav Kulič
  • Zvuk: Emanuel Formánek
  • Střih: Jan Kohout
  • Dále spolupracovali: Josef Mann (masky), Vladislav Rada a Eva Slívová (výprava), Magdalena Balíková a Věra Hromádková (kostýmy), Rudolf Jaroš (pomocný režisér), Luděk Marold (zástupce vedoucího výroby), Marie Hejzlarová a Pavel Horák (asistenti režiséra), Věra Líznerová (asistentka architekta), Jarmila Müllerová (asistentka střihu), Ludmila Tikovská (asistentka výroby), Věra Hurková a Jiří Budín (asistenti maskéra), Josef Pechar a Miroslav Ondříček (asistenti kameramana), Josef Pražák (světla), MUDr. Jaroslav Skála (odborný poradce)

Od své premiéry v prosinci 1958 až do 30. listopadu 1969, kdy byl vyřazen z distribuce, vidělo film v českých kinech v rámci 6 344 představení celkem 1 112 644 diváků.[1][2]

  1. ↑ KOLEKTIV AUTORŮ. Československý film a filmová distribuce I. Katalog dlouhých zvukových hraných filmů 1930–1987. Praha: Ústřední půjčovna filmů, 1988. 297 s. S. 36.
  2. ↑ BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6. S. 88.
Monografie
  • HOLČÁK, Lumír. Vladimír Menšík a jeho filmy. 1. vyd. Ostrava: Montanex, 2015. 696 s. ISBN 978-80-7225-415-6.
  • KOLEKTIV AUTORŮ. Český hraný film III. 1945–1960. 1. vyd. Praha: Národní filmový archiv, 2001. 479 s. ISBN 80-7004-102-1.
  • BŘEZINA, Václav. Lexikon českého filmu: 2000 filmů 1930–1997. 2. vyd. Praha: Cinema, 1997. 554 s. ISBN 80-85933-13-6.
Články v periodikách
  • ZVONÍČEK, Stanislav. Dnes naposled. Rudé právo. Praha: Ústřední výbor KSČ, 18. prosinec 1958, roč. 39, čís. 349, s. 2. Dostupné online. ISSN 0032-6569.
  • MALINA, Antonín. Dnes naposled. Obrana lidu. Praha: Ministerstvo národní obrany, 18. prosinec 1958, roč. 17, čís. 301, s. 4. Dostupné online. ISSN 0231-6218.
  • VRABEC, Vlastimil. Varovný film o ztroskotancích alkoholu. Svobodné slovo. Praha: Československá strana socialistická, 13. prosinec 1958, roč. 14, čís. 297, s. 3. ISSN 0231-732X.
  • BERDYCHOVÁ, Mirka. Dnes naposled. Vlasta. Praha: Výbor čs. žen, 18. prosinec 1958, roč. 12, čís. 51, s. 16. ISSN 0139-6617.