Dodekan – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Dodekan
Strukturní model
Vzorec
Obecné
Systematický název	Dodekan
Funkční vzorec	CH3CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH2CH3
Sumární vzorec	C12H26
Vzhled	bezbarvá kapalina
Identifikace
Registrační číslo CAS	112-40-3
Vlastnosti
Molární hmotnost	170,34 g/mol
Teplota tání	−9,6 °C (263,6 K)
Teplota varu	214 až 218 °C (487 až 491 K)
Hustota	0,626 g/cm³
Viskozita	1,34 cP (20 °C)
Bezpečnost
GHS07 GHS08 [1] Nebezpečí[1]
H-věty	EUH066
R-věty	R12 R51/53 R65 R66 R67
S-věty	(S2) S9 S16 S29 S33 S61 S62
NFPA 704	2 1 0
Teplota vzplanutí	74 °C
Teplota vznícení	216,2 °C (489,4 K)
Není-li uvedeno jinak, jsou použity jednotky SI a STP (25 °C, 100 kPa). Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dodekan (známý též n-dodekan, dihexyl či bihexyl) je kapalný uhlovodík se vzorcem C₁₂H₂₆. Má 355 strukturních isomerů.

Tento uhlovodík se vyskytuje především v ropě, odkud se taky těží. Při rafinaci se část dostane do benzínu, ovšem většina zůstane v petroleji.

Dodekan hoří následující reakcí:

2 C₁₂H₂₆(l) + 37 O₂(g) → 24 CO₂(g) + 26 H₂O(g)

∆H˚ = −7 513 kJ

Dodekan se proto používal jako palivo, které uvolňuje velké množství energie. Jeden litr paliva potřebuje na spálení asi 15 kg vzduchu. Petrolej, obsahující dodekan, se dnes používá málo jako palivo. Proto se používá na krakování, kdy se uhlovodíky s relativně dlouhými řetězci rozdělují na více uhlovodíků s kratšími řetězci, které se přidávají zejména do benzínu.

Využívá se taky zejména na výrobu derivátů.

Chlordodekan: CH₃CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₃ + Cl → CH₂ClCH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₂CH₃

Šetrnou oxidací vzniká dodekanol, a následně kyselina dodekanová (kyselina laurová).