cs.wikipedia.org

Gaussův zákon elektrostatiky – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Gaussův zákon elektrostatiky vyjadřuje vztah mezi tokem elektrické intenzity a elektrickým nábojem.

Gaussův zákon lze vyjádřit následující formulací:

Tok elektrické intenzity $\Phi _{E}$ libovolnou uzavřenou plochou (Gaussovou plochou) je přímo úměrný elektrickému náboji $Q$ nacházejícímu se uvnitř této plochy. Konstantou úměrnosti je převrácená hodnota permitivity vakua $\varepsilon _{0}$ .

Uvedené tvrzení bývá zapisováno v matematické podobě jako

$\Phi _{E}={\frac {Q}{\varepsilon _{0}}}$

Vyjádřením toku intenzity elektrického pole lze získat také vztah

$\Phi =\oint _{S}\mathbf {E} \cdot \mathrm {d} \mathbf {S} ={\frac {Q}{\varepsilon _{0}}}$

Toto vyjádření Gaussova zákona bývá také označováno jako Gaussův zákon elektrostatiky v integrálním tvaru.

Gaussův zákon lze formulovat nejen pro soustavu bodových nábojů, ale také pro spojitě rozložené náboje.

Pokud uvažujeme uzavřenou plochu $S$ libovolného tvaru, která tvoří hranici tělesa o objemu $V$ , které obsahuje celkový náboj $Q$ , který může být tvořen bodovými i spojitě rozloženými elektrickými náboji, pak pro tok intenzity elektrostatického pole plochou S platí vztah

$\oint _{S}\mathbf {E} \cdot \mathrm {d} \mathbf {S} ={\frac {Q}{\varepsilon _{0}}}$

Pokud se uvnitř plochy $S$ nachází pouze objemově rozložené náboje, lze celkový náboj určit ze vztahu $Q=\int _{V}\rho (\mathbf {r} )\mathrm {d} V$ , což v kombinaci s předchozím vztahem dá výraz

$\oint _{S}\mathbf {E} \cdot \mathrm {d} \mathbf {S} ={\frac {1}{\varepsilon _{0}}}\int _{V}\rho \mathrm {d} V$

Úpravou levé strany pomocí Gaussovy věty dostaneme

$\int _{V}\operatorname {div} \,\mathbf {E} \mathrm {d} V={\frac {1}{\varepsilon _{0}}}\int _{V}\rho \mathrm {d} V$

Aby tato rovnice platila pro libovolně zvolený objem $V$ , musí se integrované funkce rovnat v každém bodě, tzn.

$\operatorname {div} \,\mathbf {E} (\mathbf {r} )={\frac {\rho (\mathbf {r} )}{\varepsilon _{0}}}$

Tento vztah je pouze jiným vyjádřením Gaussova zákona. Nevztahuje se však k ploše nebo objemu, ale pouze k danému bodu prostoru, a je označován jako Gaussův zákon elektrostatiky v diferenciálním tvaru.

V dielektriku se Gaussův zákon vyjadřuje pomocí elektrické indukce $\mathbf {D}$ v integrálním tvaru jako

$\oint _{S}\mathbf {D} \cdot \mathrm {d} \mathbf {S} =Q$

nebo v diferenciálním tvaru jako

$\operatorname {div} \,\mathbf {D} =\rho$

V tomto tvaru má zákon obecnou platnost, tedy i pro proměnné elektromagnetické pole. Představuje jednu z Maxwellových rovnic.

Často se lze setkat s jinou formulací Gaussova zákona elektrostatiky:

Celkový počet siločar procházejících uzavřenou plochou libovolného tvaru, která v elektrostatickém poli uzavírá elektrický náboj $Q$ , je roven podílu velikosti náboje $Q$ uvnitř této plochy a permitivity vakua $\varepsilon _{0}$ , přičemž nezáleží na rozložení elektrického náboje.

Teoreticky je možné vést každým bodem elektrostatického pole nějakou siločáru. Ukazuje se však výhodnější omezit počet siločar, aby souvisel s velikostí toku intenzity elektrostatického pole vztahem

$N=\Phi$ ,

kde $N$ označuje počet siločar.

V takovém případě se Gaussův zákon zapisuje ve tvaru

$N={\frac {Q}{\varepsilon _{0}}}$

Gaussův zákon elektrostatiky se používá pro výpočet intenzity elektrického pole v různých bodech prostoru, zpravidla lze-li uplatnit některé symetrie problému. Je přímým důsledkem Gaussovy věty a Maxwellových rovnic.

Jestliže uvnitř plochy není uzavřeno žádné těleso s elektrickým nábojem, pak je celkový tok elektrické intenzity touto plochou nulový.
Jestliže má plocha kulový tvar poloměru r a v jejím středu se nachází bodový elektrický náboj Q, pak intenzita elektrického pole v libovolném bodě na ploše má velikost

$E={\frac {\Phi _{E}}{4\pi r^{2}}}={\frac {1}{4\pi \varepsilon _{0}}}{\frac {Q}{r^{2}}}$

Stejný vztah lze však získat také z Coulombova zákona. Gaussův zákon elektrostatiky je ekvivalentní s Coulombovým zákonem.

Uvnitř nabitého vodivého tělesa je nulová elektrická intenzita. Protože elektrický náboj se u vodiče v ustáleném stavu rozmístí vždy na povrchu tělesa, pak podle Gaussova zákona musí být tok intenzity libovolnou plochou uvnitř tělesa nulový, a tím musí být v libovolném bodě uvnitř tělesa také nulová elektrická intenzita. Této skutečnosti využívá např. van de Graaffův generátor.

Obrázky, zvuky či videa k tématu Gaussův zákon elektrostatiky na Wikimedia Commons

SEDLÁK, Bedřich; ŠTOLL, Ivan. Elektřina a magnetismus. [s.l.]: [s.n.] 650 s. ISBN 80-200-1004-1.