Gorice a Gradiška – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca, italsky Principesca Contea di Gorizia e Gradisca, slovinsky Poknežena grofija Goriška in Gradiščanska, furlansky Gurize e Gardiscje) je historické hrabství o rozloze 2 918 km²^[1], dnes rozdělené mezi Slovinsko, k němuž patří většina území, a Itálii, k níž náleží menší jihozápadní část území; italská část je součástí autonomní oblasti Furlansko-Julské Benátsko (Friuli-Venezia Giulia).

Název území byl odvozen od měst Gorice (italsky Gorizia) a Gradišky (italsky Gradisca d'Isonzo). Do roku 1918 tvořil region pod oficiálním názvem Okněžněné hrabství Gorice a Gradiška (německy Gefürstete Grafschaft Görz und Gradisca) korunní zemi Rakouska-Uherska. Disponovala zemskou samosprávou, jejímž nejvyšším orgánem byl zemský sněm Gorice a Gradišky. Z hlediska státní správy ovšem byla součástí provincie Rakouské přímoří (Österreichisches Küstenland), v níž se dále nalézaly i další dvě korunní země: Terst a Markrabství Istrie se společným místodržícím.

Metropolí regionu bylo město Gorice.

Gorice a Gradiška se členila na 5 politických okresů a statutární město Gorice:

• město Gorice (německy Görz Stadt, italsky Gorizia città, slovinsky Gorica mesto)
• Gorice-venkov (německy Görz Land, italsky Gorizia Campagna, slovinsky Gorica-dežela)
• Gradiška (německy Gradisca, italsky Gradisca d'Isonzo, slovinsky Gradišče ob Soči)
• Monfalcone (německy Neumarktl, slovinsky Tržič)
• Sežana (německy a italsky Sesana)
• Tolmin (německy Tolmein, italsky Tolmino)

• politický okres Gorice-venkov a město Gorice:
  • Gorice
  • Kanal ob Soči (italsky Canale d'Isonzo, německy Kanalburg)
  • Ajdovščina (italsky Aidussina, německy Haidenschaft)

• politický okres Gradiška:
  • Gradiška
  • Cormons (slovinsky Krmin)

• politický okres Monfalcone:
  • Monfalcone
  • Cervignano (furlansky Çarvingan, slovinsky Červinjan)

• politický okres Sežana:
  • Sežana
  • Komen (italsky a německy Comeno)

• politický okres Tolmin:
  • Tolmin
  • Kobarid (italsky Caporetto, německy Karfreit)
  • Bovec (italsky Plezzo, německy Flitsch)
  • Cerkno (italsky Circhina, německy Kirchheim)

• Seznam gorických hrabat

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Gorice a Gradiška na Wikimedia Commons

Země Rakouského císařství
Království	České, Uherské, Dalmatské, Chorvatské, Slavonské, Lombardsko-benátské, Haličsko-vladiměřské, Ilyrské1
Arcivévodství Velkoknížectví	Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží) Sedmihradské velkoknížectví
Vévodství	Bukovinské vévodství, Korutany2, Kraňsko2, Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcbursko Štýrsko
Ostatní území	Rakouské přímoří (Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)2, Okněžněné hrabství tyrolské, Moravské markrabství, Vorarlbersko3
1 od roku 1816 do 1849 , 2 od roku 1849 , 3 od roku 1861

Korunní země Rakouska-Uherska
Předlitavsko (země zastoupené v říšské radě)	České království, Dalmatské království, Bukovinské vévodství, Korutanské vévodství, Kraňské vévodství, Haličsko-vladiměřské království, Moravské markrabství, Rakouské arcivévodství (Rakousy pod Enží, Rakousy nad Enží), Vévodství Horní a Dolní Slezsko, Salcburské vévodství, Štýrské vévodství, Tyrolské okněžněné hrabství a Vorarlbersko, Rakouské přímoří (okněžněné hrabství Gorice a Gradiška, Markrabství Istrie, Terst)
Zalitavsko (země svatošpěpánské uherské koruny)	Uherské apoštolské království (Sedmihradské velkoknížectví1 a Srbské vojvodsví a Banát), Chorvatsko-slavonské království2, město Rijeka (corpus separatum)
Ostatní	Kondominium Bosna a Hercegovina3
1 od roku 1867 , 2 od roku 1868 , 3 od roku 1908

Kategorie:

• Historická území Slovinska
• Geografie Slovinska
• Historická území Itálie
• Dějiny Furlanska-Julského Benátska
• Geografie Furlanska-Julského Benátska