Jean Sylvain Bailly – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Jean Sylvain Bailly
Narození	15. září 1736 Paříž
Úmrtí	12. listopadu 1793 (ve věku 57 let) Paříž
Příčina úmrtí	poprava stětím
Bydliště	Paříž
Alma mater	Francouzská akademie věd
Povolání	astronom, politik, matematik, spisovatel a starosta
Politická strana	Feuillanti
Funkce	31. křeslo Francouzské akademie (1783–1790) starosta Paříže (1789–1791) poslanec francouzského Národního shromáždění
Podpis
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jean-Sylvain Bailly (15. září 1736 Paříž – 12. listopadu 1793 tamtéž) byl francouzský astronom a politik, který se stal prvním starostou Paříže. Proslavil se v roce 1759 výpočtem oběžné dráhy Halleyovy komety. Zkoumal rovněž čtyři tehdy známé Jupiterovy měsíce. Během Francouzské revoluce byl popraven gilotinou.

Na Měsíci je podle něj pojmenován rozlehlý kráter Bailly ležící v jihozápadní oblasti přivrácené polokoule.^[1][2] Jeho socha je jednou ze 146 soch umístěných na fasádě budovy Hôtel de ville de Paris.

Jako syn malíře se zajímal nejprve o malířství a poezii, posléze se obrátil k vědeckým studiím, především k astronomii. V roce 1789 se stal sekretářem pařížského volebního kolegia a brzy nato zástupcem třetího stavu v generálních stavech.

Dne 3. června 1789 byl zvolen prezidentem Národního shromáždění. Po pádu Bastilly byl jmenován do funkce nově zřízeného úřadu pařížského starosty. Jakobíny však byl obviněn z royalistického myšlení, takže 18. listopadu 1791 podal demisi. Dne 17. července 1791 vydal příkaz ke střelbě do davu, který se shromáždil na Champ-de-Mars za účelem podepsání petice proti navrácení práv králi. Během procesu s Marií Antoinetou vystupoval jako svědek na její obhajobu. Byl obviněn Robespierrem a byl odsouzen jako přítel krále a utlačovatel lidové svobody dne 11. listopadu 1793 k trestu smrti. Následující den byl popraven gilotinou.

Baillyho hlavní dílo tvoří pětisvazková Histoire de l'astronomie vydaná postupně v letech 1775–1787 (v roce 1806 vyšel dvousvazkový výtah). Vydal rovněž Lettres sur l'origine des sciences (1777) a Lettres sur l'Atlantide de Platon et sur l'ancienne histoire de l'Asie (1771). Posmrtně byly vydány Essai sur les fables et sur leur histoire (1799) a Mémoires d'un témoin de la Révolution (1804).

Jeho jméno nese od roku 1935 měsíční kráter Bailly a od roku 2014 asteroid (100229) Jeanbailly.^[3]

• TINKOVÁ, Daniela. Revoluční Francie 1787-1799. Praha: Triton, 2008. 426 s. ISBN 978-80-7387-211-3.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Jean-Sylvain Bailly na německé Wikipedii.

31. křeslo Francouzské akademie
Předchůdce: Louis-Élisabeth de la Vergne de Tressan	1780–1793 Jean Sylvain Bailly	Nástupce: Emmanuel Joseph Sieyès

Starosta Paříže
Předchůdce: —	1789 – 1791 Jean Sylvain Bailly	Nástupce: Jérôme Pétion de Villeneuve