cs.wikipedia.org

Katalánština – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Katalánština (Català)
Mapa rozšíření jazyka

Mapa rozšíření jazyka

RozšířeníŠpanělsko Španělsko
Andorra Andorra
Katalánsko Katalánsko
Itálie Itálie
Sicílie Sicílie
Korsika Korsika
Počet mluvčích9,5 miliónu
Klasifikace
PísmoLatinka
Postavení
Regulátor
Úřední jazykAndorra, Španělsko (Katalánsko, Valencie, Baleárské ostrovy), Itálie (L'Alguer na Sardinii)
Kódy
ISO 639-1ca
ISO 639-2cat (B)
cat (T)
ISO 639-3cat
EthnologueCAT
Wikipedie
ca.wikipedia.org
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Katalánština (ve Valencii pod označením valencijština) je románský jazyk používaný zejména v tzv. katalánských zemích, tedy v Katalánsku, na Baleárských ostrovech (Illes Balears – Mallorca, Menorca, Ibiza, Formentera), ve Valencii (País Valencià), v části Aragonu (Franja de Ponent) ve Španělsku, pak také v Andoře, kde je jediným úředním jazykem, a v menší míře rovněž v některých regionech Francie (Catalunya del Nord) a na Sardinii (Alghero – L'Alguer). Ve Valencii je katalánština často pojmenovávána jako valencijština (valencià).

Ač je Katalánsko součástí Španělského království, těší se značné autonomii a Katalánci se národnostně ostře vyhraňují vůči Španělům. Na prvním stupni základních škol v Katalánsku se vyučuje pouze katalánsky, nikoliv španělsky.

Odhady počtu mluvčích se pohybují od 7 do 11 miliónů.

Jazykem nejbližším katalánštině je okcitánština[zdroj?], potom italština a portugalština (se kterými má společných 85 % slovní zásoby) a španělština (společných 75 % slovní zásoby).[zdroj?]

Katalánština se vyvinula z vulgární latiny v oblasti východní části Pyrenejí a během reconquisty se rozšířila po dnešním Katalánsku, Valencii a Baleárských ostrovech. Vrcholným obdobím v dějinách katalánštiny bylo 15. století; roku 1700 bylo její úřední používání zakázáno na francouzském a později i na španělském území a „renesance“ se dočkala až počátkem 19. století. V období frankistického režimu byla tolerována mimo oficiální sféru a média. Po roce 1975 se dostala do politiky, médií i škol.

Katalánština zahrnuje mnoho dialektů, které se od sebe různou měrou liší lexikálně, morfologicky a foneticky. Základní verze jsou dvě: západní katalánština a východní katalánština; obě mají různé regionální varianty. Nejvýraznějším rozdílem jsou nepřízvučné samohlásky – západní katalánština odlišuje /e/ od /a/ a /o/ od /u/, zatímco ve východní se z /e/, /ɛ/ a /a/ bez přízvuku stává /ə/ a z /o/, /ɔ/ a /u/ se stává [u].

Katalánsky Česky
un jeden
dos dva
tres tři
quatre čtyři
cinc pět
sis šest
set sedm
vuit osm
nou devět
deu deset

Otčenáš (modlitba Páně):

Padre nostre, que esteu en el cel:
Sigui santificat el vostre nom.
Vingui a nosaltres el vostre regne.
Faci's la vostra voluntat,
així a la terra com es fa en el cel.
El nostre pa de cada dia,
doneu-nos, Senyor, el dia d'avui.
I perdoneu les nostres culpes,
així com nosaltres deutros.
I no permeteu que nosaltres caiguem
en la temptació, ans deslliureu-nos
de qualsevol mal. Amén.

Všeobecná deklarace lidských práv

katalánsky

Tots els éssers humans neixen lliures i iguals en dignitat e en drets. Són dotats de raó i de consciència, i han de comportar-se fraternalment els uns amb els altres.

česky

Všichni lidé se rodí svobodní a sobě rovní co do důstojnosti a práv. Jsou nadáni rozumem a svědomím a mají spolu jednat v duchu bratrství.

  • Ottův slovník naučný: illustrovaná encyklopaedie obecných vědomostí. 14. díl. V Praze: J. Otto, 1899. 1066 s. cnb000277218. [Heslo „Katalanská literatura" je na str. 53–58, heslo „Katalanský jazyk" je na str. 58.] Dostupné online
  • UTRERA DOMÍNGUEZ, David. Katalánská literatura. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2013. 142 s. ISBN 978-80-210-6553-6. Dostupné online