Kněževes (okres Praha-západ) – Wikipedie
- ️Sun May 19 2024
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Kněževes | |
|---|---|
 Dům na návsi v ulici U Ouvalky | |
  | |
| znakvlajka | |
| Lokalita | |
| Status | obec |
| Pověřená obec | Hostivice |
| Obec s rozšířenou působností | Černošice (správní obvod) |
| Okres | Praha-západ |
| Kraj | Středočeský |
| Historická země | Čechy |
| Stát |  Česko |
| Zeměpisné souřadnice | 50°7′13″ s. š., 14°15′38″ v. d. |
| Základní informace | |
| Počet obyvatel | 653 (2024)[1] |
| Rozloha | 2,55 km²[2] |
| Katastrální území | Kněževes u Prahy |
| Nadmořská výška | 334 m n. m. |
| PSČ | 252 68 |
| Počet domů | 200 (2021)[3] |
| Počet částí obce | 1 |
| Počet k. ú. | 1 |
| Počet ZSJ | 1 |
| Kontakt | |
| Adresa obecního úřadu | U Národního výboru 62 Kněževes 252 68 Středokluky obec.knezeves@quick.cz |
| Starosta | Stanislav Kettner |
| Oficiální web: www.knezeves.cz | |
 | |
Kněževes | |
| Další údaje | |
| Kód obce | 539384 |
| Kód části obce | 66851 |
| Geodata (OSM) | OSM, WMF |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Kněževes je obec v okrese Praha-západ ve Středočeském kraji. Leží v těsné blízkosti Prahy na dohled od Letiště Václava Havla. Žije zde 653[1] obyvatel (v roce 2007 jich bylo 523).
Název vesnice Kněževes je odvozen ze spojení knězova ves, přičemž slovo kněz bylo použito ve významu církevního představitele. Přívlastek Veliká se používal pro odlišení od Kněževsi na Rakovnicku, která mívala až do druhé poloviny devatenáctého méně obyvatel. V historických pramenech se jméno vsi objevuje ve tvarech: Knasawezi (1088), Knesiwsi (1222), de Knyezyewssy (1318), „in villa Knyeziewssi“ (1383), z Kněževsi (1426), z Veliké Kněževsi (1434), w Knizezewsy (1528, 1542), kniewewssy (1545), Kniezewes (1548), w Welyke Kniezowsy (1569), „ve vsi welky Knieziowsy“ (1596), „na vsi Welke Kniezowsy“ (1614), Kněžoves (1785) a Grosz-Herrndorf nebo Kněžoves (1845).[4]
První písemná zmínka o sídle pochází z roku 1088, kdy se „ve vsi Kněževsi“ (Knasawezi villa) zmiňují pozemky vyšehradské kapituly. Po celé 14. století až do husitských válek byla ves součástí jedné z pěti kněžských prebend kostela sv. Jiří, takže zajišťovala obživu vždy jednoho svatojiřského kanovníka.[5]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 | 2021 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 430 | 423 | 446 | 450 | 526 | 508 | 613 | 582 | 577 | 561 | 604 | 550 | 524 | 595 | 651 |
| Počet domů | 55 | 56 | 62 | 65 | 63 | 71 | 95 | 122 | 120 | 129 | 144 | 165 | 175 | 188 | 200 |
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
- 1850 země česká, kraj Praha, politický i soudní okres Smíchov[8]
- 1855 země česká, kraj Praha, soudní okres Smíchov
- 1868 země česká, politický i soudní okres Smíchov
- 1927 země česká, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[9]
- 1939 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov, soudní okres Praha-západ[10]
- 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[11]
- 1945 země česká, správní okres Praha-venkov-sever, soudní okres Praha-západ[12]
- 1949 Pražský kraj, okres Praha-západ[13]
- 1960 Středočeský kraj, okres Praha-západ
- 2003 Středočeský kraj, obec s rozšířenou působností Černošice
Znak a vlajka byly obci uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 17. února 2006.[14]
V obci Kněževes (623 obyvatel) byly v roce 1932 evidovány tyto živnosti a obchody: lékař, cihelna, 4 hostince, knihař, kolář, kovář, 2 krejčí, mlýn, 2 obuvníci, 6 rolníků, pokrývač, výroba kovových portálů, 3 řezníci, sedlář, 3 obchody se smíšeným zbožím, 2 obchody se střižním zbožím, švadlena, 2 trafiky, truhlář, obchod s uhlím, zahradnictví.[15]
Do obce vede silnice III. třídy. Po jednom kilometru lze najet na dálnici D7 s exitem 3 (Kněževes). Katastrální území protíná železniční železniční trať Hostivice–Podlešín a blízká železniční stanice Středokluky do něj zasahuje částí kolejiště. V roce 2011 z obce vedly autobusové linky např. do těchto cílů: Jeneč, Kladno, Praha, Slaný, Středokluky, Třebusice (dopravci ČSAD MHD Kladno a ČSAD Slaný).
- Socha svatého Jana Nepomuckého
- Domy na návsi
- Busta Stanislava Kubra
-
Zvonice a statek
-
Škola
-
Socha svatého Jana Nepomuckého
- ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích – k 1. 1. 2024. Praha: Český statistický úřad. 17. května 2024. Dostupné online. [cit. 2024-05-19].
- ↑ Český statistický úřad: Malý lexikon obcí České republiky – 2017. Český statistický úřad. 15. prosince 2017. Dostupné online. [cit. 2018-08-28].
- ↑ Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18].
- ↑ PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Kněževes, s. 256.
- ↑ PACOVSKÝ, Karel. Svatojiřský klášter v Praze očima pisatelů doby předhusitské. Praha: NLN, 2023. ISBN 978-80-7422-864-3. S. 41, 50, 89.
- ↑ Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Praha: Český statistický úřad, rev. 2015-12-21 [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Výsledky sčítání 2021 – otevřená data [online]. [cit. 2024-07-25]. Dostupné online.
- ↑ Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
- ↑ Vládní nařízení č. 205/1926 Sb., Vládní nařízení č. 222/1926 Sb.
- ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
- ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
- ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-09-28]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-09-28.
- ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 2011-05-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-05-22.
- ↑ Udělené symboly – Kněževes [online]. 2006-02-17 [cit. 2022-06-09]. Dostupné online.
- ↑ Adresář Republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství. Praha: Rudolf Mosse, 1932, s. 579–580. (česky, německy)
|
Středokluky | Číčovice | Tuchoměřice |
|
| Dobrovíz | 
|
Praha-Přední Kopanina | ||
 Kněževes 
| ||||
| ||||
| Jeneč | Praha-Ruzyně | Praha-Nebušice |