Marie Orleánská (1813–1839) – Wikipedie
Z Wikipedie, otevřené encyklopedie
| Marie Orleánská | |
|---|---|
| württemberská vévodkyně | |
 | |
| Doba vlády | 17. října 1837 — 6. ledna 1839 |
| Úplné jméno | Marie Kristina Karolína Adelaida Františka Leopoldina d'Orléans |
| Narození | 12. dubna 1813 Palermo, Sicilské království |
| Úmrtí | 6. ledna 1839 (25 let) Pisa, Toskánské velkovévodství |
| Pohřbena | Královská kaple v Dreux 27. ledna 1839 |
| Sňatek | 17. října 1837 |
| Manžel | Alexandr Württemberský |
| Potomci | Filip Württemberský |
| Dynastie | Bourbon-Orléans |
| Otec | Ludvík Filip |
| Matka | Marie Amálie Neapolsko-Sicilská |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Marie Orleánská (12. dubna 1813 – 6. ledna 1839) byla francouzskou princeznou a sňatkem württemberskou vévodkyní. Před svatbou měla titul Mademoiselle de Valois.
Marie se narodila jako třetí dítě (druhá dcera) krále Francouzů Ludvíka Filipa a jeho manželky Marie Amálie, dcery Ferdinanda I. Neapolsko-Sicilského. Na otcovo naléhání byla dobře vzdělaná a zabývala se sochařstvím a kreslením. V Palais des Tuileries měla svůj vlastní ateliér, ve kterém mohla pracovat. Byla popisována jako temperamentní žena s množstvím energie, zajímající se o společnost i politiku.
Na začátku roku 1834, kvůli konsolidaci Červencové monarchie a lepšímu přijetí Ludvíka Filipa ostatními evropskými panovníky, dal Ferdinand II. Neapolsko-Sicilský souhlas ke sňatku princezny Marie Orleánské s jedním z jeho mladších bratrů. Leopold Neapolsko-Sicilský, hrabě ze Syrakůs, byl (stejně jako Ferdinand II.) synem druhé manželky Františka I. Neapolsko-Sicilského, Marie Isabely Španělské. Synovec Mariiny matky (královny Marie Amálie) byl také nevlastním bratrem vévodkyně z Berry, dcery Františka I. a jeho první manželky Marie Klementiny Habsbursko-Lotrinské. Vévodkyně z Berry byla matkou legitimistického pretendenta francouzského trůnu, vévody z Bordeaux.
Nicméně, v dubnu 1834 zasáhlo Francii povstání, neapolský dvůr proto požadoval, aby Marie okamžitě obdržela část majetku Orleánských. Ludvík Filip považoval tento požadavek za nepřiměřený a manželské řízení se tak ukončilo.
Marie byla 17. října 1837 provdána za Alexandra Württemberského, syna vévody Alexandra Württemberského a Antoinetty Sasko-Kobursko-Saalfeldské. Pocházel z vedlejší větve nepříliš prestižního německého rodu. Alexandr byl však synovcem Fridricha I. Württemberského a Leopolda I. Belgického. Byl také bratrancem britské královny Viktorie a jejího manžela prince Alberta, také portugalského krále Ferdinanda II., ruských carů Alexandra I., a Mikuláše I. Obřad se konal 18. října 1837 ve Velkém Trianonu ve Versailles. Občanský obřad řídil Étienne-Denis Pasquier, katolický obřad Louis-Marie-Edmond Blanquart de Bailleul, versailleský biskup a luteránský obřad pastor Cuvier.
Marie měla s Alexandrem jediné dítě, syna Filipa, který po otci zdědil vévodství a v roce 1865 se oženil s Marií Terezií Rakousko-Těšínskou. Jsou to předkové současných uchazečů o württemberský trůn.
V roce 1838 odešla tuberkulózou oslabená Marie do Pisy, kde doufala, že jí příznivější klima pomůže k vyléčení. Jejího bratra, vévodu z Nemours, rodiče vyslali, aby ji doprovázel, přijel za sestrou těsně před její smrtí 6. ledna 1839. 27. ledna byla pohřbena v královské kapli v Dreux.
Jako studentka Aryho Scheffera byla talentovanou sochařkou a kreslířkou. Mnoho jejích prací se dochovalo a jsou nyní v muzeu v Dordrechtu v Nizozemsku.
Konkrétně navrhla okna v kapli svatého Saturnina v zámku ve Fontainebleau, která byla vyrobena Émilem Wattierem.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Marie of Orléans (1813–1839) na anglické Wikipedii.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Marie Orleánská na Wikimedia Commons