Marino Perani (27. říjen 1939, Ponte Nossa, Italské království – 18. říjen 2017, Bologna, Itálie) byl italský fotbalový útočník a trenér.
Fotbalově začínal v Atalantě, kde odehrál první dvě sezony. V roce 1958 odešel v 19 letech do Boloně. Tady zůstal kromě jedné sezony strávené v Padově celkem 15 sezon. Za tuhle dobu vytvořil s Pascuttim skvělou útočnou dvojku, která pomohla v sezoně 1963/64 k titulu. Dále získal dvě vítězství v Italském poháru (1969/70, 1973/74). V roce 1974 ukončil kariéru v Boloni. Celkem nastoupil do 415 utkání, což jej řadí na 5. místo v historické tabulky v klubu. Kariéru si ještě prodloužil v Kanadském klubu Toronto Metros v roce 1975.
Za reprezentaci odehrál čtyři utkání a vstřelil jednu branku. Odehrál i dva zápasy na MS 1966.[1]
Po ukončení fotbalové kariéry se stal trenérem. První angažmá získal v Bologni. Nejprve vedl mládež a v roce 1979 se stal dočasně i trenérem u dospělých. Poté vedl mužstva Udinese, Brescie, Salernitany, Parmy, Padovy, Reggiany a také Ravenny. Největší úspěch byl v sezoně 1983/84, když vyhrál třetí ligu.
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Marino Perani na italské Wikipedii.
| Reprezentační kariéra
|
Mistrovství světa 1966 –  Itálie | | | Hráči |
1 Enrico Albertosi, 2 Roberto Anzolin, 3 Paolo Barison, 4 Giacomo Bulgarelli, 5 Tarcisio Burgnich, 6 Giacinto Facchetti, 7 Romano Fogli, 8 Aristide Guarneri, 9 Francesco Janich, 10 Antonio Juliano, 11 Spartaco Landini, 12 Gianfranco Leoncini, 13 Giovanni Lodetti, 14 Sandro Mazzola, 15 Luigi Meroni, 16 Ezio Pascutti, 17 Marino Perani, 18 Pierluigi Pizzaballa, 19 Gianni Rivera, 20 Francesco Rizzo, 21 Roberto Rosato, 22 Sandro Salvadore
| | | Trenér | |
|
