Messalina – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Messalina
Messalina se synem Britannikem
Úplné jméno	Valeria Messalina
Narození	20 Řím
Úmrtí	48 (ve věku 27–28 let) Lucullovy zahrady
Sňatek	37 či 38
Manžel	Claudius
Potomci	Claudia Octavia a Britannicus
Otec	Marcus Valerius Messalla Barbatus
Matka	Domitia Lepida Minor
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Valeria Messalina ^[1], někdy psána Messallina, (17/20 n. l. – 48 n. l.) byla římská císařovna, třetí manželka císaře Claudia. Byla to mocná a vlivná žena se špatnou pověstí, která plánovala vraždu svého manžela a státní převrat. Po jeho prozrazení byla donucena k sebevraždě. Po své matce Lepidě pocházela (stejně tak jako její manžel římský císař Claudius) z julsko-klaudijské dynastie, byla prapraneteří císaře Augusta, kromě toho byla i sestřenicí císaře Caliguly a císaře Nerona, oba manželé tak byli dvojnásobně příbuzní.

V roce 37 nebo 38 n. l. se provdala za svého příbuzného, v té době teprve budoucího císaře, Claudia, kterému bylo v té době přibližně 48 let. Za vlády jejího bratrance, římského císaře Caliguly (vládl v letech 37–41 n. l.), se z ní stala velmi bohatá a vlivná osoba na jeho dvoře. Claudius byl Caligulův strýc a byl stále vlivný a populární mezi Římany. S Messalinou se pravděpodobně oženil pro posílení vazeb uvnitř císařské rodiny.

O Messalině se traduje, že žila nespoutaným sexuálním životem. Vyhledávala s oblibou sexuální dobrodružství a své chráněnce si vybírala podle toho, nakolik ji dokázali uspokojit. Mnohé noci údajně trávila v nevěstincích, aby své touhy mohla ukojit. Claudius byl údajně k eskapádám své ženy hluchý a slepý, nakonec však musel zasáhnout, když se pokusila s posledním z celé řady svých milenců o státní převrat (když se předtím za jednoho z nich – ač ženou Claudiovou – podruhé provdala), který měl vynést na trůn jejího sedmiletého syna Britannika. Spiknutí bylo odhaleno a Messalina byla donucena k sebevraždě.

• Alfred Schirokauer – historický román Hříšná Messalina
• Robert Graves – Claudius Bůh a jeho žena Messalina. Londýn: Arthur Barker, 1934; New York: Smith & Haas, 1935
• Alfred Jarry – novela Messalina

• Maria Caserini v italském němém filmu Messalina z roku 1910, režie Enrico Guazzoni.
• Rina De Liguoro v italském němém filmu Messalina z roku 1922, režie Enrico Guazzoni.
• María Félix v italském filmu Messalina z roku 1952, režie Carmine Gallone.
• Susan Hayward biblickém eposu Demetrius a gladiátoři z roku 1954, fikce, Messalina vystupuje jako raná křesťanská reformátorka
• Belinda Lee ve filmu Messalina, Venere imperatrice z roku 1960
• Sheila White v britské TV sérii Já, Claudius z roku 1976
• Anneka Di Lorenzo ve filmu Caligula z roku 1979
• Jennifer O'Neill v televizním seriálu A.D. Anno Domini z roku 1985
• Kelly Trump ve filmu pro dospělé Messalina, režie Joe D'Amato z roku 1996
• Sonia Aquino v televizním filmu Imperium: Nero z roku 2004

	Appius Claudius Pulcher
	Marcus Valerius Messala Barbatus Appianus
	Marcus Valerius Messala Barbatus
		Marcus Claudius Marcellus
	Gaius Claudius Marcellus Minor
		Junia
	Claudia Marcella Minor
		Gaius Octavius
	Octavia Minor
		Atia Balba Caesonia
Messalina
		Lucius Domitius Ahenobarbus
	Gnaeus Domitius Ahenobarbus
		Porcia
	Lucius Domitius Ahenobarbus
	Aemilia Lepida
	Domitia Lepida Minor
		Marcus Antonius Creticus
	Marcus Antonius
		Julia
	Antonia Major
		Gaius Octavius
	Octavia Minor
		Atia Balba Caesonia

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Messalina na Wikimedia Commons

• Cassius Dio, Historie Říma, LX. 14-18, 27-31
• Flavius Josephus, Židovské starožitnosti XX. 8; Židovská válka II. 12
• Juvenal, Satiry 6, 10, 14
• Plinius starší, Natural History 10
• Plutarchos, Lives
• Seneca mladší, Apocolocyntosis divi Claudii; Octavia, 257-261
• Suetonius, Život dvanácti císařů: Claudius 17, 26, 27, 29, 36, 37, 39; Nero 6; Vitellius 2
• Tacitus, Anály, XI. 1, 2, 12, 26-38
• Sextus Aurelius Victor, epitome of Book of Caesars, 4

Římská císařovna
Předchůdce: Milonia Caesonia	41–48 Messalina	Nástupce: Agrippina mladší