cs.wikipedia.org

Mika Špiljak – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mika Špiljak

Narození	28. listopadu 1916 Sisak
Úmrtí	18. května 2007 (ve věku 90 let) Záhřeb
Místo pohřbení	Mirogoj (45°50′21″ s. š., 15°59′1″ v. d.)
Povolání	politik, politický komisař a partyzán
Ocenění	honorary citizen of Zagreb (1980) Řád bratrství a jednoty Řád za statečnost Partyzánská pamětní medaile 1941 Řád hrdiny socialistické práce … více na Wikidatech
Politická strana	Svaz komunistů Jugoslávie
Nábož. vyznání	ateismus
Funkce	Seznam představitelů Jugoslávie
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Mika Špiljak (28. listopadu 1916 Odra - 18. května 2007 Záhřeb) byl chorvatský a jugoslávský komunistický politik a státník, 1983 - 1984 předseda prezídia SFRJ.

Špiljak se narodil ve vesnici Odra poblíž Sisaku v Chorvatsku. Jeho otec Dragutin byl železničním dělníkem. Špiljak vstoupil roku 1938 do Svazu komunistů Jugoslávie (SKJ) a během 2. světové války v letech 1941 - 1945 bojoval v řadách jugoslávských partyzánů. Byl jedním z organizátorů odporu proti německým okupantům v sisacké oblasti (kolem obce Žabno), kde 22. července 1941 vznikl Sisacký partyzánský oddíl. V květnu 1942 se stal komisařem praporu Národně osvobozenecké armády Jugoslávie. Za své zásluhy byl oceněn Řádem Národního hrdiny Jugoslávie.

Špiljak byl v letech 1949 - 1950 starostou Záhřebu. V letech 1946 - 1969 a od 1982 byl členem Ústředního výboru a od 1982 členem předsednictva ÚV Svazu komunistů Chorvatska, v letech 1952 - 1969 a od 1974 členem ÚV SKJ, v letech 1966 - 1969 a 1974 - 1978 členem předsednictva ÚV SKJ. V letech 1963 - 1967 byl předsedou výkonné rady Chorvatské socialistické republiky (premiérem), v letech 1967 - 1969 byl předsedou svazové výkonné rady (premiérem) Jugoslávie a 1969 - 1974 předsedou Rady národů Svazové skupštiny (parlamentu).

V roce 1966 je jedním z organizátorů pléna ÚV SKJ na Brioni, na němž byl svržen dosavadní blízký spolupracovník Josipa Broze Tita Aleksandar Ranković, který stál v čele UDBA (jugoslávská Státní bezpečnost) a byl zodpovědný za řadu brutálních akcí, vedených často proti nesrbským národům tehdejší Jugoslávie (např. zásahy v polovině 50. let proti kosovským Albáncům).

V letech 1974 - 1980 vedl jugoslávské odbory, 1983 se stává členem Předsednictva SFRJ a od 15. května 1983 do 15. května 1984 je jejím předsedou (rotující hlava státu). Jako nejvyšší jugoslávský představitel otevíral Zimní olympijské hry 1984 v Sarajevu. Během svého mandátu čelí tlaku různých sil v souvislosti s korupčními aférami ve firmách Podravec a INA, do nichž měl být zapleten i jeho syn Vanja Špiljak.

Mika Špiljak zemřel 18. května 2007 ve věku 90 let, rozloučení proběhlo v záhřebském krematoriu. Jeho osobnost je rozporuplná, o čemž svědčí hodnocení, zveřejněná v mediích bývalých jugoslávských republik.

Malá československá encyklopedie, 6. díl, Praha 1987

Obrázky, zvuky či videa k tématu Mika Špiljak na Wikimedia Commons
Nekrolog M. Špiljaka, chorvatsky

Předsedové Svazové výkonné rady Jugoslávie
Předchůdce: Petar Stambolić	1967–1969 Mika Špiljak	Nástupce: Mitja Ribičič

Předsedové Předsednictva SFRJ
Předchůdce: Petar Stambolić	1983–1984 Mika Špiljak	Nástupce: Veselin Đuranović

Politické funkce

Předsedové Předsednictva SFRJ

Josip Broz Tito (1971 - 1980) • Lazar Koliševski (1980) • Cvijetin Mijatović (1980 - 1981) • Sergej Kraigher (1981 - 1982) • Petar Stambolić (1982 - 1983) • Mika Špiljak (1983 - 1984) • Veselin Đuranović (1984 - 1985) • Radovan Vlajković (1985 - 1986) • Sinan Hasani (1986 - 1987) • Lazar Mojsov (1987 - 1988) • Raif Dizdarević (1988 - 1989) • Janez Drnovšek (1989 - 1990) • Borisav Jović (1990 - 1991) • Stjepan Mesić (1991)

Předsednictvo SFRJ 1979–1984

Prezident a předseda ÚV SKJ	Josip Broz Tito (1979–1980)

SR Bosna a Hercegovina	Cvijetin Mijatović (1979–1984)

SR Černá Hora	Vidoje Žarković (1974–1979)

SR Chorvatsko	Vladimir Bakarić (1979–1983) • Mika Špiljak (1983–1984)

SR Makedonie	Lazar Koliševski (1979–1984)

SR Slovinsko	Sergej Kraigher (1979–1984)

SR Srbsko	Petar Stambolić (1979–1984)

SAO Kosovo	Fadil Hodža (1979–1984)

SAO Vojvodina	Stevan Doronjski (1979–1981)

Svaz komunistů Jugoslávie	Stevan Doronjski (1980) • Lazar Mojsov (1980–1981) • Dušan Dragosavac (1981–1982) • Mitja Ribičič (1982–1983) • Dragoslav Marković (1983–1984)

Premiéři DFJ, FNRJ a SFRJ

1945–1991	Josip Broz Tito • Petar Stambolić • Mika Špiljak • Mitja Ribičič • Džemal Bijedić • Veselin Đuranović • Milka Planincová • Branko Mikulić • Ante Marković

1991–1992	Aleksandar Mitrović

Premiéři Chorvatska

SR Chorvatsko (1945–1990)	SR Chorvatsko Vladimir Bakarić (1945–1953) • Jakov Blažević (1953–1962) • Zvonko Brkić (1962–1963) • Mika Špiljak (1963–1967) • Savka Dabčević-Kučar (1967–1969) • Dragutin Haramija (1969–1971) • Ivo Perišin (1971–1974) • Jakov Sirotković (1974–1978) • Petar Fleković (1978–1982) • Ante Marković (1982–1985) • Antun Milović (1986–1990)

Republika Chorvatsko (od 1990)	Republika Chorvatsko Stjepan Mesić (1990) • Josip Manolić (1990–1991) • Franjo Gregurić (1991–1992) • Hrvoje Šarinić (1992–1993) • Nikica Valentić (1993–1995) • Zlatko Mateša (1995–2000) • Ivica Račan (2000–2003) • Ivo Sanader (2003–2009) • Jadranka Kosorová (2009–2011) • Zoran Milanović (2011–2016) • Tihomir Orešković (2016) • Andrej Plenković (od 2016)