cs.wikipedia.org

Mikrostát – Wikipedie

  • ️Tue Oct 11 2011

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Mapa světa s vyznačenými mikrostáty

Mikrostát (někdy též označovaný jako ministát[1][2]) je suverénní stát s velmi malou rozlohou, velmi malým počtem obyvatel, nebo nejčastěji obojím.[3][4]

Mikrostáty se liší od mikronárodů, které nejsou uznávány jako suverénní státy. Speciální teritoria bez plné suverenity, jako Britská korunní závislá území, zvláštní administrativní oblasti v Číně, a zámořská teritoria Australie, Dánska, Finska, Francie, Kolumbie, Nizozemska, Nového Zélandu, Norska, Portugalska, Spojeného království, Spojených států a Španělska nejsou obvykle označovány jako mikrostáty.

Pět nejmenších států na světě pro srovnání velikostí

Přesné kvantifikace hranic malého počtu obyvatel či rozlohy se liší podle teorií a akademických zvyklostí.[5][4] Například podle autorů Kubáta a Sokola za mikrostáty můžeme považovat ty, jejichž rozloha nepřesahuje 1000 km².[6] Naseeova definice pracuje s počtem obyvatel do 1,5 milionu.[6] Naproti tomu Bořivoj Hnízdo tvrdí, že při kategorizování mikrostátů nelze postupovat striktně pouze podle rozlohy daného území.[7]

Někdy se lze setkat s rozlišením mikrostátů, jakožto nejmenších států, a o něco větších ministátů, států velikosti Bruneje nebo Kypru. Hranice mezi těmito pojmy však nejsou přesně vymezeny.[8][9]

Nejmenším státním útvarem je Vatikán, který měl při sčítání obyvatel v červenci 2003 911 obyvatel, a rozkládá se na pouhých 0,44 km². Některé ministáty jako např. Vatikán, Monako nebo Singapur jsou také zároveň městské státy, tyto státy se vyznačují vysokou hustotu zalidnění.

Některé mikrostáty jsou členy Organizace spojených národů, mají poměrně velký vliv na shromážděních, protože každý stát má stejně významný hlas, nehledě na svoji velikost a počet obyvatel. Významnou roli při vzniku mikrostátů hrál proces dekolonizace,[10] proto je také většina mikrostátů součástí britského Commonwealthu.[7]

V tabulce jsou uvedeny státy, které mají rozlohu menší než 1000 km² nebo méně než 500 000 obyvatel, příp. oboje.

Stát Populace (červenec 2013)[11] Rozloha (km²)[12] obyv/km² Region
Andorra Andorra 85 293 468 182 Evropa
Antigua a Barbuda Antigua a Barbuda 90 156 443 204 Karibik
Bahamy Bahamy 319 031 13 880 23 Karibik
Bahrajn Bahrajn 1 281 332 760 1 686 Asie
Barbados Barbados 288 725 430 671 Karibik
Belize Belize 334 297 22 966 15 Karibik
Brunej Brunej 415 717 5 765 72 Asie
Cookovy ostrovy Cookovy ostrovy (Nový Zéland) 10 447 236 44 Oceánie
Dominika Dominika 73 286 751 98 Karibik
Grenada Grenada 109 590 344 318 Karibik
Island Island 315 281 103 000 3 Evropa
Kiribati Kiribati 103 248 811 127 Oceánie
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko 37 009 160 231 Evropa
Maledivy Maledivy 393 988 298 1 322 Asie
Malta Malta 411 277 316 1 302 Evropa
Marshallovy ostrovy Marshallovy ostrovy 69 747 181 385 Oceánie
Mikronésie Mikronésie 106 104 702 151 Oceánie
Monako Monako 30 500 2 15 250 Evropa
Nauru Nauru 9 434 21 449 Oceánie
Niue Niue (Nový Zéland) 1 229 260 5 Oceánie
Palau Palau 21 108 459 46 Oceánie
Samoa Samoa 195 476 2 831 69 Oceánie
San Marino San Marino 32 448 61 532 Evropa
Seychely Seychely 90 846 455 200 Afrika
Singapur Singapur 5 460 302 697 7 384 Asie
Svatá Lucie Svatá Lucie 162 781 616 264 Karibik
Svatý Kryštof a Nevis Svatý Kryštof a Nevis 51 134 261 195 Karibik
Svatý Tomáš a Princův ostrov Svatý Tomáš a Princův ostrov 186 817 964 194 Afrika
Svatý Vincenc a Grenadiny Svatý Vincenc a Grenadiny 103 220 389 265 Karibik
Tonga Tonga 106 322 747 142 Oceánie
Tuvalu Tuvalu 10 698 26 411 Oceánie
Vanuatu Vanuatu 261 565 12 189 21 Oceánie
Vatikán Vatikán 839 0,44 1 907 Evropa
  1. ↑ KOŘÍNEK, Vladimír. Ministáty Evropy : Lucembursko, Andorra, Malta, Lichtenštejnsko, San Marino, Monako, Vatikán, Gibraltar. Krnov: Vladimír Kořínek, 2003. 129 s. ISBN 80-903184-0-1.
  2. ↑ Ministát Andorra zavede od příštího roku daně | Firmy a trhy. Lidovky.cz [online]. 2011-10-11 [cit. 2020-12-14]. Dostupné online.
  3. ↑ NOLAN, Cathal J. Greenwood Encyclopedia of International Relations: Volume III. Westport, Conn. [u.a.]: Greenwood Publ., 2002. ISBN 978-0313323829.
  4. ↑ a b PROCHÁZKOVÁ, Lenka. Brno, 2008 [cit. 2018-03-29]. 42 s. Bakalářská práce. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studii. Vedoucí práce Zdeněk Sychra. s. 10. Dostupné online.
  5. ↑ BAJEROVÁ, Eva. Brno, 2008 [cit. 2018-03-19]. 52 s. bakalářská práca. Masarykova univerzita, Fakulta sociálních studii. Vedoucí práce Michal Kořan. s. 9–11. Dostupné online.
  6. ↑ a b PANIAKOVA, Palina. Zahraniční politika evropských mikrostátů – komparace vybraných príkladů. Plzeň, 2017 [cit. 2020-12-13]. bakalářská práce. Západočeská univerzita v Plzni. Vedoucí práce David Šanc. s. 10. Dostupné online.
  7. ↑ a b HNÍZDO, Bořivoj. K problematice států a závislých území. S. 86–91. Politologický časopis [online]. [cit. 2020-12-13]. Roč. 2002, čís. 1, s. 86–91. Dostupné online.
  8. ↑ GLASSNER, Martin Ira. Political Geography. New York: John Wiley and Sons, Inc., 1996. Dostupné online. S. 76. (anglicky)
  9. ↑ OTOK, Stanisław. Geografia polityczna. Warszawa: PWN, 1997. S. 75–76. (polsky)
  10. ↑ HÁJKOVÁ, Michaela. Subjekty mezinárodního práva veřejného. 2009 [cit. AMBIS vysoká škola, a.s]. bakalářská práce. AMBIS vysoká škola, a.s. Vedoucí práce Radomír Jungbauer. s. 14. Dostupné online.
  11. ↑ The World Factbook - Country comparison: Population [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-15. (anglicky)
  12. ↑ The World Factbook - Country comparison: Area [online]. Central Intelligence Agency [cit. 2013-08-04]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-06-16. (anglicky)
  • Obrázky, zvuky či videa k tématu mikrostát na Wikimedia Commons