Polohový vektor – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Polohový vektor (též průvodič nebo rádiusvektor) je spojnice počátku soustavy souřadnic a hmotného bodu s orientací k hmotnému bodu.

Polohový vektor je příkladem vázaného vektoru, neboť je vždy vázán na nějaký bod, např. počátek soustavy souřadnic, střed symetrie tělesa, atd. Pokud není uvedeno, k jakému bodu se polohový vektor vztahuje (tzn. jaký je počátek polohového vektoru), pak se předpokládá, že se tento vektor vztahuje k počátku soustavy souřadnic.

Polohový vektor slouží k popisu polohy tělesa. Pohyb hmotného bodu (trajektorii pohybu) lze popsat změnou polohového vektoru v čase.

Značka: r

Základní jednotka: metr, zkratka m

Další jednotky: viz Délka

Velikost polohového vektoru v kartézské soustavě souřadnic:

• Obrázky, zvuky či videa k tématu polohový vektor na Wikimedia Commons