Tento portál se zabývá entomologií, což je věda o hmyzu a jeho interakcích s ostatními formami života na Zemi. S více než miliónem popsaných druhů tvoří hmyz největší skupinu organismů, která obsahuje více druhů než celý zbytek organismů na Zemi dohromady. Hmyz je tedy dominantní živočišnou skupinou na všech suchozemských prostředích planety. Mnoho druhů hmyzu má zásadní význam pro udržení života jak jej známe. Podílí se na opylování rostlin a likvidaci organických zbytků. Některé druhy hmyzu dokáží vytvořit rozsáhlá společenství a přetvářet své okolí. Více v článku hmyz…
Babočka kopřivová (Aglais urticae (Linné, 1758), synonymum: Papilio urticae Linné, 1758, Nymphalis urticae (Linné, 1758),ve starší české literatuře babočka žahavková je druh motýla z rodu baboček, patřících do čeledi babočkovitých (Nymphalidae). Svoje druhové jméno dostal podle živné rostliny housenek – kopřivy dvoudomé (Urtica dioica).
Jde o jednoho z nejhojnějších motýlů, který se vyskytuje v celé Evropě, přes Rusko, Asii po Japonsko, od nížin až po vysoké hory. Létá od března do října. Není vázaný na žádný konkrétní typ stanoviště a tak jej lze nalézt v zahradách a parcích, na okrajích lesů a luk, v příbřežní vegetaci, vzácní nebývají ani ve velkých městech.
Nepatří mezi velké motýly, protože délka předních křídel je 23 až 30 mm. Křídla mají typickou oranžovo-červenou barvu s černými skvrnami, především na okraji předních křídel. Dolní okraje křídel jsou lemovány modrými skvrnami na černém pozadí. Od podobné babočky jilmové se liší bílou skvrnou na předním okraji křídel u jejich špičky, což umožňuje jejich snadné vzájemné rozlišení.
Po Linném byl pojmenován jeden druh kvetoucí rostliny - Linnaea (česky zimozel) a měsíční impaktní kráter Linné.
Linné popsal jako vůbec první druh brouka Scarabaeus sacer, avšak toto nebyl jeho jediný objev v entomologii. Dále popsal například druh komára Culex pipiens (česky Komár pisklavý), nebo vážku ploskou (Libellula depressa) v roce 1758, nebo také zlatohlávka zlatého (Cetonia aurata) ve stejném roce.
Chrobákovití (Geotrupidae, z řeckéhogeos, země a trypetes, vrtat) je čeleďbrouků. Obecně jsou nazýváni hnojníky nebo hovnivály.
Většina z nich si v zemi vyhrabává chodby, tunel a hnízda, do kterých kladou svá vajíčka a larvy. Jsou typicky saprofágní, svá hnízda zásobují listovou hrabankou (často hnijící), příležitostně jsou koprofágní. Vajíčka kladou do a nebo pod zdroj jejich budoucí potravy, který zahrabávají do země a vyvíjející larvy se pak na těchto zásobách živí. Chodby některých druhů sahají až do hloubky 2 metrů.
Některé druhy spolu komunikují stridulací, třením určitých částí těla o sebe.
Z článků týkajících se obsahu portálu můžete na tento portál odkázat šablonou {{Portály|Entomologie}} umístěnou na konci článku těsně nad kategoriemi, resp. {{DEFAULTSORT:}}. V případě, že již článek odkazuje na jiný portál, přidejte odkaz abecedně do již vložené šablony {{Portály}}, vizte návod.
.svg)
.jpg)
.jpg)
