cs.wikipedia.org

Svaz Ruska a Běloruska – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

ikona

Tento článek není dostatečně ozdrojován, a může tedy obsahovat informace, které je třeba ověřit.

Jste-li s popisovaným předmětem seznámeni, pomozte doložit uvedená tvrzení doplněním referencí na věrohodné zdroje.

Svaz Ruska a Běloruska
Členské státy
Členské státy
Vznik2. dubna 1997
SídloRusko Moskva, Rusko
Úřední jazykběloruština, ruština
ČlenovéRusko Rusko
Bělorusko Bělorusko
Předseda nejvyšší státní radyBělorusko Alexandr Lukašenko
Předseda rady ministrůRusko Michail Mišustin
Generální tajemníkRusko Dmitrij Mezentsev
Mateřská organizaceSpolečenství nezávislých států
Oficiální websoyuz.by
Poznámkyrozloha: 17 332 786 km²
obyvatelstvo: 160 500 000 (2022)
hustota: 8,88 obyv./km²
časové pásmo: UTC +2 až +12
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Svazový stát Ruska a Běloruska (rusky Союзное государство России и Беларусии, bělorusky Саюзная дзяржава Расіі і Беларусі), neoficiálně známý jako Svaz Ruska a Běloruska nebo Unie Ruska a Běloruska (rusky Союз России и Беларусии, bělorusky Саюз Расіі і Беларусі), někdy též neoficiálně Rusobelie (rusky Русобе́лия), je omezená nadnárodní konfederace Ruské federace a Běloruské republiky, případně plánovaný svazový stát, který by měl tvořit společně organizovaný vojenský, politický, celní, ekonomický, měnový a kulturní prostor. Původní smlouvy uzavřel běloruský prezident Alexandr Lukašenko s ruským prezidentem Borisem Jelcinem v letech 1995–1999. Fakticky se uskutečnila spolupráce parlamentů, letectva a armády, vznikl malý rozpočet a dočasná celní unie. Zájem o vytvoření společného státu od té doby kolísal a od roku 2010 nedošlo k žádným pokrokům. Na archivované úvodní stránce Svazu jsou poslední informace z roku 2012, další stránky nejsou ani v archivu.[1]

Alexandr Lukašenko a Boris Jelcin podepisují dohodu 2. dubna 1997
Ruská poštovní známka k podpisu smlouvy

Idea vzniku Svazového státu Ruska a Běloruska pochází od běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka. Od začátku roku 1994 podobnou myšlenku navrhoval prezident Kazachstánu Nursultan Nazarbajev (tzv. Euroasijský svaz). Na rozdíl od prezidenta Jelcina jeho nástupce Vladimir Putin neprojevil zprvu velký zájem. Po ostrých sporech např. o cenu nafty a přechodné obchodní válce se na přelomu let 2007–2008 oba prezidenti několikrát setkali, ale k posílení společného státu nedošlo.

Už roku 2002 odmítl Lukašenko Putinův návrh, aby se Bělorusko stalo 90. provincií Ruské federace a zmínil i nepoměr velikostí: Rusko je 15krát větší a má 10krát více obyvatel, HDP na osobu je však v Bělorusku mírně vyšší. Roku 2009 přistoupilo Bělorusko – přes protesty Ruska – k Východnímu partnerství EU, stejně jako pět dalších států SNS a roku 2009 získalo úvěr asi 9 milionů EUR, Rusko naproti tomu zavedlo pro Bělorusko a Kazachstán výhodnější ceny nafty.

Svaz Ruska a Běloruska, zeleně státy které projevily zájem přistoupit

Svazový stát uvažoval o možné vlajce se dvěma hvězdami v levém horním rohu a o znaku s dvojhlavým orlem, k žádné dohodě však nedošlo. Totéž se týká společné měny, ústavy a ústavních činitelů. Jako generální tajemník působil v letech 2000–2011 ruský politik Vladimir Borodin.

  • navrhované státní symboly:

  • vlajka

    vlajka

  • znak

    znak

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Union of Russia and Belarus na anglické Wikipedii a Russisch-Weißrussische Union na německé Wikipedii.