cs.wikipedia.org

Východní Alpy – Wikipedie

Z Wikipedie, otevřené encyklopedie

Ostalpen
Alps da l'ost
Alpi Orientali
Vzhodne Alpe
Piz Bernina

Piz Bernina


Nejvyšší bod4 049 m n. m. (Piz Bernina)

Nadřazená jednotkaAlpy
Sousední
jednotky
Západní Alpy, Alpenvorland, Západní Karpaty, Panonská pánev, Dinárské hory
Podřazené
jednotky
Severní vápencové Alpy, Centrální krystalické Alpy, Jižní vápencové Alpy

SvětadílEvropa
StátNěmecko Německo
Švýcarsko Švýcarsko
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Rakousko Rakousko
Itálie Itálie
Slovinsko Slovinsko
PovodíRýn, Dunaj, Pád
Souřadnice47° s. š., 12° v. d.
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Východní Alpy (německy Ostalpen, rétorománsky Alps da l'ost, italsky Alpi Orientali, slovinsky Vzhodne Alpe) jsou jednou ze dvou geomorfologických provincií Alp. Za hranici mezi Západními a Východními Alpami se považuje linie od Bodamského jezera k údolí Rýna na východě Švýcarska, dále k průsmyku Splügen (údolí Valle Spluga) a dále na jih k jezeru Como.[1][2] Východní Alpy se rozkládají na většině území Rakouska a Lichtenštejnska, v severovýchodní části Itálie, ve východní části Švýcarska, na jihovýchodě Německa a ve značné části Slovinska. Východní okraj Východní Alp tvoří Vídeňský les a Vídeňská pánev, které oddělují Alpy od Karpat.

Nejvyšší horou a jedinou čtyřtisícovkou Východních Alp je Piz Bernina (4 049 m) na hranicích Švýcarska a Itálie. Druhý nejvyšší je jihotyrolský Ortler (3 905 m) a třetí nejvyšší je Großglockner v pohoří Vysoké Taury (3 798 m).

Východní Alpy mají symetrickou stavbu. Vnitřní krystalické pásmo je po obou stranách obklopeno úzkými břidličnými pásmy, za kterými následují široká vápencová pásma (Severní vápencové Alpy a Jižní vápencové Alpy). Na severu ještě následuje předalpské pásmo z flyše a pískovců.[1] Při srovnání se Západními Alpami, jsou Východní Alpy nižší, širší a méně kompaktní. Jsou rozděleny výraznými podélnými údolími.[3]

Během würmského zalednění byly Východní Alpy sušší než Západní. Souvislá ledová pokrývka končila v oblasti rakouských Nízkých Taur. Díky tomu ve Východních Alpách přežila dobu ledovou řada druhů rostlin, které jinde vyhynuly a dnes jsou ve Východních Alpách endemické.

Členění vychází z klasifikace Alp v německy mluvících zemích a oblastech (méně ve Švýcarsku). Bylo publikováno v roce 1984 Rakouským alpským klubem, Německým alpským klubem a Jihotyrolským alpským klubem. Podle této klasifikace se Východní Alpy skládají celkem ze 75 horských pásem.[4][5] 57 těchto horských skupin leží na území Rakouska, 23 se nachází v Itálii, 10 ve Švýcarsku, 7 na území Německa, 4 ve Slovinsku a jedna na území Lichtenštejnska.

Členění Východních Alp:
Allgäuské Alpy
Lechtalské Alpy
Birkkarspitze
Krottenkopf
Vídeňský les
Silvretta
Stubaiské Alpy
Hocharn
Ortlerské Alpy
Adamello
Tre Cime v Dolomitech
Karnské Alpy
Bernina
Členění Východních Alp
Název Země Nejvyšší hora Výška v (m)
1 Bregenzský les Rakousko Rakousko Glatthorn 2 134
2 Allgäuské Alpy Německo Německo
Rakousko Rakousko
Großer Krottenkopf 2 657
3a Lechquellen Rakousko Rakousko Große Wildgrubenspitze 2 753
3b Lechtalské Alpy Rakousko Rakousko Parseierspitze 3 036
4 Wetterstein a Mieming Rakousko Rakousko
Německo Německo
Zugspitze
Hochplattig
2 962
2 768
5 Karwendel Rakousko Rakousko
Německo Německo
Birkkarspitze 2 749
6 Brandenberské Alpy Rakousko Rakousko Hochiss 2 299
7a Ammergauské Alpy Německo Německo
Rakousko Rakousko
Daniel 2 340
7b Bavorské předhůří Německo Německo
Rakousko Rakousko
Krottenkopf 2 086
8 Kaiser Rakousko Rakousko Ellmauer Halt 2 344
9 Leogang a Lofer Rakousko Rakousko Birnhorn
Grosses Ochsenhorn
2 634
2 511
10 Berchtesgadenské Alpy Rakousko Rakousko
Německo Německo
Hochkönig 2 941
11 Chiemgauské Alpy Německo Německo
Rakousko Rakousko
Sonntagshorn 1 961
12 Salcburské břidlicové Alpy Rakousko Rakousko Hundstein 2 117
13 Tennen Rakousko Rakousko Raucheck 2 430
14 Dachstein Rakousko Rakousko Hoher Dachstein 2 995
15 Totes Gebirge Rakousko Rakousko Grosser Priel 2 515
16 Ennstalské Alpy Rakousko Rakousko Hochtor 2 369
17a Hory Solné komory Rakousko Rakousko Gamsfeld 2 027
17b Hornorakouské předhůří Rakousko Rakousko Hoher Nock 1 963
18 Hochschwab Rakousko Rakousko Hochschwab 2 277
19 Mürzstegské Alpy Rakousko Rakousko Hohe Veitsch 1 981
20 Rax-Schneeberg Rakousko Rakousko Schneeberg 2 076
21 Ybbstalské Alpy Rakousko Rakousko Hochstadl 1 919
22 Türnitzské Alpy Rakousko Rakousko Grosser Sulzberg 1 400
23 Gutensteinské Alpy Rakousko Rakousko Reisalpe 1 399
24 Vídeňský les Rakousko Rakousko Schöpfl 893
25 Rätikon Švýcarsko Švýcarsko
Rakousko Rakousko
Lichtenštejnsko Lichtenštejnsko
Schesaplana 2 964
26 Silvretta Švýcarsko Švýcarsko
Rakousko Rakousko
Piz Linard 3 411
27 Samnaunské Alpy Švýcarsko Švýcarsko
Rakousko Rakousko
Muttler 3 294
28 Verwall Rakousko Rakousko Hoher Riffler 3 168
29 Sesvenna Švýcarsko Švýcarsko
Itálie Itálie
Rakousko Rakousko
Piz Sesvenna 3 204
30 Ötztalské Alpy Rakousko Rakousko
Itálie Itálie
Wildspitze 3 768
31 Stubaiské Alpy Rakousko Rakousko
Itálie Itálie
Zuckerhütl 3 507
32 Sarntalské Alpy Itálie Itálie Hirzer 2 781
33 Tuxské Alpy Rakousko Rakousko Lizumer Reckner 2 884
34 Kitzbühelské Alpy Rakousko Rakousko Kreuzjoch 2 558
35 Zillertalské Alpy Rakousko Rakousko Hochfeiler 3 510
36 Venediger Rakousko Rakousko Grossvenediger 3 666
37 Rieserferner Rakousko Rakousko
Itálie Itálie
Hochgall 3 436
38 Villgratenské hory Rakousko Rakousko
Itálie Itálie
Weiße Spitze 2 962
39 Granatspitze Rakousko Rakousko Großer Muntanitz 3 232
40 Glockner Rakousko Rakousko Grossglockner 3 798
41 Schober Rakousko Rakousko Petzeck 3 283
42 Goldberg Rakousko Rakousko Hocharn 3 254
43 Kreuzeck Rakousko Rakousko Mölltaler Polinik 2 784
44 Ankogel Rakousko Rakousko Hochalmspitze 3 360
45a Radstadtské Taury Rakousko Rakousko Weißeck 2 711
45b Schladmingské Taury Rakousko Rakousko Hochgolling 2 862
45c Rottenmannské a Wölzské Taury Rakousko Rakousko Rettlkirchspitze 2 475
45d Seckauské Taury Rakousko Rakousko Geierhaupt 2 417
46a Gurktalské Alpy Rakousko Rakousko Eisenhut 2 441
46b Lavanttalské Alpy Rakousko Rakousko
Slovinsko Slovinsko
Zirbitzkogel 2 396
47 Hory východně od řeky Mury Rakousko Rakousko Stuhleck 1 782
48a Ortlerské Alpy Itálie Itálie
Švýcarsko Švýcarsko
Ortler 3 905
48b Sobretta-Gavia Itálie Itálie Monte Sobretta 3 296
48c Nonsbergské Alpy Itálie Itálie Laugenspitze 2 434
49 Adamello-Presanella Itálie Itálie Presanella 3 556
50 Gardské hory Itálie Itálie Monte Cadria 2 254
51 Brenta Itálie Itálie Cima Tosa 3 173
52 Dolomity Itálie Itálie Marmolata 3 343
53 Fleimstalské Alpy Itálie Itálie Cima d'Asta 2 847
54 Vicentinské Alpy Itálie Itálie Cima Dodici 2 336
56 Gailtalské Alpy Rakousko Rakousko Grosse Sandspitze 2 770
57a Karnské Alpy Itálie Itálie
Rakousko Rakousko
Hohe Warte 2 780
57b Karnské Předalpy Itálie Itálie Cima dei Preti 2 706
58 Julské Alpy Slovinsko Slovinsko
Itálie Itálie
Triglav 2 864
59 Karavanky a Pohorje Rakousko Rakousko
Slovinsko Slovinsko
Itálie Itálie
Hochstuhl
Črni vrh
2 237
1 543
60 Kamnicko-Savinjské Alpy Slovinsko Slovinsko
Rakousko Rakousko
Grintovec 2 558
63 Plessurské Alpy Švýcarsko Švýcarsko Aroser Rothorn 2 980
64 Platta Švýcarsko Švýcarsko
Itálie Itálie
Piz Platta 3 392
65 Albula Švýcarsko Švýcarsko Piz Kesch 3 418
66 Bernina Itálie Itálie
Švýcarsko Švýcarsko
Piz Bernina 4 049
67 Livigno Itálie Itálie
Švýcarsko Švýcarsko
Cima Piazzi 3 439
68 Bergamské Alpy Itálie Itálie Pizzo di Coca 3 052
  1. a b Universum, všeobecná encyklopedie. 1. díl. 1. české vydání. Odeon, Praha 2000. ISBN 80-207-1061-2. S. 135.
  2. KRÁL, Václav. Fyzická geografie Evropy. Praha: Academia, 1999. ISBN 80-200-0684-2. S. 140.
  3. VOTÝPKA, Jan. Fyzická geografie Evropy. Praha : Univerzita Karlova, 1994. 256 s. ISBN 80-7066-931-4. S. 208.
  4. GRASSLER, Franz: Alpenvereinseinteilung der Ostalpen (AVE). In: Deutscher und Österreichischer Alpenverein und Alpenverein Südtirol (Hrsg.): Berg '84 (Alpenvereins-Jahrbuch. Nr. 108). Bergverlag Rudolf Rother GmbH, Mnichov 1984, ISBN 3-7633-8041-8. S. 215–224. (němčina)
  5. ŠLÉGL, Jiří a kolektiv: Světová pohoří; Díl 1. Evropa. 1. vydání - Praha: Knižní klub; Euromedia Group; Balios, 1999. ISBN 80-7176-874-X. 176 s. S. 42.