absurdní – Wikislovník

• IPA: [apsʊrdɲiː]  absurdní^{? • info}

• ab-surd-ní

Z latinského ab, „od“ a surdus, „hluchý“, doslova tedy „od hluchého“, „pocházející od hluchého“, aneb jak osvětluje Ottův slovník naučný, „ježto právě člověk hluchý vydán jest snadnému nebezpečenství, aby vyslovil, co se jeví jakožto nemístné, nenáležité, nepřiměřené, zlozvuké, podivné, nevkusné, nesrovnalé, protimyslné, neuvěřitelné, nemožné, směšné“.^[1]

• měkké