pád \ číslo |
jednotné |
množné |
nominativ |
choť |
choti / choťové |
genitiv |
chotě |
choťů |
dativ |
choti / choťovi |
choťům |
akuzativ |
chotě |
chotě |
vokativ |
choti |
choti / choťové |
lokál |
choti / choťovi |
chotích |
instrumentál |
chotěm |
choti |
pád \ číslo |
jednotné |
množné |
nominativ |
choť |
choti |
genitiv |
choti |
chotí |
dativ |
choti |
chotím |
akuzativ |
choť |
choti |
vokativ |
choti |
choti |
lokál |
choti |
chotích |
instrumentál |
chotí |
chotěmi |
- (knižně, žertovně) žena spojená s mužem manželským svazkem
- Vzal telefon a zavolal svojí choti.
- Tu navrátil se pan Klokoč jednoho dne z procházky a choť zpozorovala na něm nějaké neobyčejné rozčilení, ale jaksi radostné rozčilení.[1]
- ↑ Ignát Hermann: Z pražských zákoutí
Článek Choť ve Wikipedii