cs.wiktionary.org

hlava – Wikislovník

  • hla-va

Z prabaltoslovanského *galwā, přes praslovanské *golva. Porovnej s jihoslovanskými jazyky — slovinským, srbochorvatským a makedonským glava; s východoslovanskými jazyky — ruským a ukrajinským голова (golova), a konečně se západoslovanskými jazyky — slovenským hlava, polským, kašubským a dolnolužickým głowa a hornolužickým hłowa. Vzhledem k jisté příbuznosti slovanských a baltských jazyků lze nalézt podobnost i v litevském a lotyšském galva či v pruském gallū a galwo.

  • rod ženský
pád \ číslo jednotné množné
nominativ hlava hlavy
genitiv hlavy hlav
dativ hlavě hlavám
akuzativ hlavu hlavy
vokativ hlavo hlavy
lokál hlavě hlavách
instrumentál hlavou hlavami
  1. část těla spojená s trupem krkem
    • Má na hlavě osm očí.
  2. (přeneseně) centrum myšlení
    • Pracuje hlavou.
  3. život
    • Pokud uchazeč princeznu nezachrání, přijde o hlavu.
  4. žijící člověk jako statistická kategorie
    • Kolik je HDP na hlavu?
  5. člověk v čele organizace nebo státu
    • Důchodkyně z Chile byla hlavou drogového gangu[1]
    • Šlechtice, který se měl podle Říšských občanů stát hlavou nového německého státu, doprovázeli těžce ozbrojení policisté v kuklách a teleobjektivy médií, “ vylíčil Focus.[2]
  6. věc podobající se hlavě
    • Hříbek měl velkou hlavu.
  7. oddíl knihy
    • Tento dokument má 22 hlav.
  8. část spalovacího motoru
  9. keř vinné révy na vinici
  10. část hrabí, nesoucí zuby
    • Příčný trámek hrabí, v němž byly zasazeny zuby, nazývaný někdy „hlava“, se dělal vždy ze dřeva pevnějšího - z buku, někdy i z javoru či jilmu.[3]
    • Široké hrábě pro hrabání velkých ploch s odolnou a pružnou hlavou z PBT.
  11. součástka pro čtení nebo záznam informací na magnetické médium
    • Máme doma čtyřhlavé video.
  1. část těla

  2. centrum myšlení

  3. žijící člověk jako statistická kategorie

    • korejština:
  4. část spalovacího motoru

  1. (expresivně) kebule, makovice, palice, šiška, mozkovna, škeble, mozkovice, bedna, (žertovně) kokos, (žertovně, zřídka) kotrba, (v obecném jazyce) škéca
  2. mysl
  3. krk
  4. osoba
  5. ředitel, šéf
  6. kapitola
  • IPA: [ˈɦla.va]
  • rod ženský
Substantivum singulár plurál
nominativ hlava hlavy
genitiv hlavy hláv
dativ hlave hlavám
akuzativ hlavu hlavy
lokál hlave hlavách
instrumentál hlavou hlavami
  1. hlava
  • Článek Hlava ve Wikipedii
  • Téma Hlava ve Wikicitátech