cs.wiktionary.org

hloupý – Wikislovník

  • hlou-pý
  • tvrdé
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný		 mužský
neživotný		 ženský střední mužský
životný		 mužský
neživotný		 ženský střední
nominativ hloupý hloupý hloupá hloupé hloupí hloupé hloupé hloupá
genitiv hloupého hloupého hloupé hloupého hloupých hloupých hloupých hloupých
dativ hloupému hloupému hloupé hloupému hloupým hloupým hloupým hloupým
akuzativ hloupého hloupý hloupou hloupé hloupé hloupé hloupé hloupá
vokativ hloupý hloupý hloupá hloupé hloupí hloupé hloupé hloupá
lokál hloupém hloupém hloupé hloupém hloupých hloupých hloupých hloupých
instrumentál hloupým hloupým hloupou hloupým hloupými hloupými hloupými hloupými
stupeň tvar
pozitiv hloupý
komparativ hloupější
superlativ nejhloupější
  1. mající nízkou inteligenci, málo pronikavého ducha
    • Nevyskytla se dosud, říkají, sekretářka šeredná a hloupá. Nevyskytla se proto, odpovídají jejich odpůrci, protože by takovou ženskou nikdo nezaměstnával.[1]
  2. špatně udělaný, nesmyslný
    • Vy, pane redaktore, míváte někdy ten hloupý nápad, že uveřejňujete soukromá psaní.[2]

  1. s nízkou inteligencí

  1. (hanlivě) blbý, tupý, stupidní, pitomý, (vulgárně) debilní,idiotský, dementní, (v obecném jazyce, vulgárně) vylízaný, vymaštěný
  2. absurdní, (hovorově) blbý
  1. chytrý, inteligentní, bystrý
  2. chytrý, šikovný
  1. ↑ JIROTKA, Zdeněk. Muž se psem. [s.l.] : [s.n.].
  2. ↑ VILIMEK, Josef Richard. Humoristické listy. [s.l.] : Dominikus, 1860. S. 259.