zlobit se – Wikislovník
- ️Mon Apr 18 2011
- IPA: [zlɔbɪt sɛ]
- zlo-bit se
- nedokonavé
- intranzitivní
- zvratné
osoba | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
1. | 2. | 3. | 1. | 2. | 3. | |
přítomný čas | zlobím se | zlobíš se | zlobí se | zlobíme se | zlobíte se | zlobí se |
osoba | číslo jednotné |
číslo množné | |
---|---|---|---|
2. | 1. | 2. | |
zlob se | zlobme se | zlobte se |
rod | číslo jednotné | číslo množné | ||||
---|---|---|---|---|---|---|
mužský životný i neživotný | ženský | střední | mužský životný | mužský neživotný a ženský | střední | |
činné | zlobil se | zlobila se | zlobilo se | zlobili se | zlobily se | zlobila se |
rod | číslo jednotné | číslo množné | |
---|---|---|---|
mužský | ženský střední | mužský ženský střední | |
přítomný | zlobě se | zlobíc se | zlobíce se |
- být velmi nespokojený s předchozím činem
- Maminka se na chlapce, který si polil kalhoty jogurtem, moc zlobila.
- Reb Naftúli se zlobil. Nezlobil se ovšem. Světec se nezlobí nikdy. Ale vypadalo to tak.[1]
- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 107.
- Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-, [cit. 2011-04-18]. Heslo zlobit.