csfd.cz

Vlasta Burian | ČSFD.cz

  • ️Thu Apr 09 1891

Narození a první léta: Vlasta Burian, vlastním jménem Josef Vlastimil Burian, se narodil 9. dubna 1891 v Liberci. Narodil se libereckému krejčímu, vlastenci a ochotníkovi Antonínu Burianovi a jeho, o pět let starší, manželce Marii Burianové. Ta měla z předchozího manželství dceru Žofii Pickovou. V Liberci prožil mladý Vlasta prvních deset let svého života. 5. května 1901 se jeho rodina přestěhovala do Prahy na Žižkov. Protože jeho vlastenecký otec neměl v Liberci… (více)

  • Herecký kolega Jaroslav Marvan se na téma Burianova poválečného stíhání vyjádřil: "Ti, kteří psali Vlastovi Burianovi účet za roky okupace, zapomněli na některé položky. Žádali zaplacení jakéhosi dluhu, ale nebyli ochotni odečíst částky už splacené. Burianovy poklesky za války nebyly nebezpečné, ale po válce bylo zdůrazňováno, že existovaly. Burianovy dobré činy za války byly prokazatelné, ale po válce jako kdyby neexistovaly. Gestapáci se vytrvale zajímali například o Karla Konráda, kterého Vlasta s určitou odvahou zaměstnával jako redaktora svého divadelního časopisu. O fotografovi Václavu Jírů věděl, že je ilegálně činný, a přesto mu zřídil fotografickou laboratoř a dokonce neprotestoval, když si v divadle uschoval vysílačku a zůstala tam po celou dobu jeho vazby. A tak mne napadá: jací to vlastně byli počtáři, kteří psali Vlastovi Burianovi poválečný účet?" (NIRO)
  • Na své první setkání, i následné dojmy, vzpomínal jiný velmistr českého filmu a divadla, Jan Werich: "Zastihl jsem ho na scéně Rokoka, to jsem byl ještě velice mladý hoch. Sedělo se při stolech a grenadina stála pět korun, což byla velká zlodějna neboli po číšnicku wurzárna. Když jsem však k té grenadině připočetl Vlastu Buriana, bylo to zadarmo. Měl buřinku, zpod které mu koukaly kštice po tvářích až ke bradě, a mezitím trčel jeho jedinečný nos, hlídaný dvěma malýma, strašně chytrýma očkama. Byl hubený. Na nohách měl boty s dlouhatánskými přehnanými špičkami, na buřince černý fábor, na briše velikánský buben, na každé špičce bot rozsvícenou svíčku, na bubnu svíčku a zpíval nějakou píseň, na kterou se už nepamatuju, o nějakém pohřbu, a mám dokonce dojem, že se jednalo o jeho nebožku ženu. Od té doby Vlasta Burian byl pro mne hvězda. A nemusíme si zapírat, že on hvězda byl. Vlasta měl talent, který byl takřka bez hranic. A jestliže neměl dostatečné vzdělání, byl za to obdařen zvláštním živočišným pudem, kterým nahrazoval vědomosti, a tím pádem někdy zabrousil až téměř do geniality. Vlasta Burian mě zajímal jako člověk. Kdyby byl spisovatel, který by měl chuť, dobré srdce a um, aby napsal knihu o komikovi, o jeho rubu, o jeho líci, tak tu je jeho námět: Vlasta Burian." (NIRO)