Prezident 21
- ️Beneš & Michl, www.benes-michl.cz
Prezidenta s námi hledalo 326 790 z vás.
Děkujeme!
Prezident 21 byla volební hra, ve které mohli občané hlasovat pro kandidáty na prezidenta, které by chtěli vidět na Hradě. Díky moderní D21 - Janečkově metodě měli k dispozici oproti reálným volbám tři plusové a jeden minusový hlas.
O projektu
Občanská hra Prezident 21 odstartovala 21. 12. 2016, kdy jsme společně začali hledat kandidáty na příštího prezidenta. V první fázi jste mohli na nejvyšší post nominovat české osobnosti. Celkem jste navrhli více než 600 jmen! Od 24. 11. 2017 už se rozdělovaly hlasy naostro – pouze mezi oficiální kandidáty. V obou fázích se hlasovalo D21 - Janečkovou metodou s více hlasy. Hra o Hrad skončila s prvním kolem skutečné prezidentské volby 13. 1. 2018 a jejím vítězem se stal Jiří Drahoš.
Do projektu se zapojili i samotní kandidáti na prezidenta (všichni s výjimkou Miloše Zemana). Na stránce měli možnost aktualizovat svůj profil, nahrávat videa, sdílet svou prezidentskou vizi a sdělovat veřejnosti své názory na různá důležitá společenská témata. Součástí aplikace byl také Volební rádce, v němž si občané mohli ověřit, jak se s jednotlivými kandidáty názorově shodnou.
2996582 návštěvníků webu Z 386 MĚST V ČESKÉ REPUBLICE
326790 hlasujících POTŘEBNÉ BYLO OVĚŘENÍ SMS
617 kandidátů BYLO NOMINOVÁNO ČESKÝMI OBČANY
338 dní TRVALA HRA CELKEM
Na kterém kandidátovi se nejvíce lidí shodlo?
Hra měla také občany seznámit s D21 - Janečkovou metodou a nechat je, aby si v praxi vyzkoušeli, jak by prezidentská volba 2018 mohla dopadnout, kdyby měli místo jednoho hlasu k dispozici tři plusové a jeden minusový hlas.
1. Jiří Drahoš
69 let, bývalý předseda Akademie věd ČR
85 313 hlasů PRO 4 989 hlasů PROTI
2. Marek Hilšer
42 let, lékař a občanský aktivista
3. Pavel Fischer
53 let, bývalý velvyslanec
4. Michal Horáček
66 let, textař, novinář,
antropolog
5. Mirek Topolánek
62 let, manažer a bývalý
politik
6. Vratislav Kulhánek
74 let, manažer a bývalý předseda předst. Škoda Auto a.s.
7. Jiří Hynek
57 let, zakladatel Realistů, prezident AOBP ČR
8. Petr Hannig
72 let, zpěvák, skladatel, politik
9. Miloš Zeman
73 let, prezident ČR
hLASY POČÍTÁME OD UZAVŘENÍ KANDIDÁTEK 24. 11. 2017 DO KONCE PRVNÍHO KOLA VOLEB 13. 1. 2018 VE 14:00
Jak jste udělovali hlasy
41 % hlasujících rozdalo
všechny své hlasy
40 % hlasujících udělilo
pouze jeden hlas
2,6 hlasu ze 4 je průměrný počet udělených
hlasů jedním hlasujícím
Efekt více hlasů přinesl větší shodu
S více hlasy můžete volit podle svého skutečného přesvědčení. Nemusíte volit menší zlo, taktizovat a podporovat silnější kandidáty, kterým tolik nefandíte. Dalšími hlasy vyjadřujete přesněji svůj názor i vůli ke shodě s ostatními.
Díky efektu více hlasů se Marek Hilšer dostal na 2. místo.
Pokud by se hlasovalo pouze jedním hlasem, Miloš Zeman by se umístil druhý.
Porovnání výsledků reálných voleb s volbou systémem s více hlasy v tomto grafu je založeno na výsledcích průzkumu, který byl veden ve dnech 12. a 13. 1. 2018 na reprezentativním vzorku obyvatel ČR, kteří přišli v prvním kole k volbám.
Jak se prezidentským kandidátům hra líbila?
„Jak se říká a je psáno‚ tvá slova nejsou ano, ano – ne, ne‘. Myslím si, že rozhodování mezi ANO a NE není vždy úplně nejlepší. Existuje celá škála mezi tím ANO a NE a v tomto ohledu se mi ten systém líbí. Nejen proto, že jsem ve hře skončil na druhém místě, ale i proto, že si myslím, že tento systém spěje k tomu hledat určitý kompromis. Vybere kandidáta, který je přijatelný pro širokou společnost, což je v prezidentské volbě fajn. A já sám jako občan, jako volič, bych byl rád, kdybych mohl svůj hlas dát více lidem a nemusel bych se těžko rozhodovat, kdo je pro mě ANO a kdo NE. V tomto se mi to líbí.“
Marek Hilšer
lékař, občanský aktivista, kandidát na prezidenta 2018
„Nejsem vědec, ale zdá se mi, že z hlediska praktického využití tohoto algoritmu existuje několik plusů. Zaprvé, lidé mají zájem o politiku a veřejné dění, a to se mi zdá velmi pozitivní. Za druhé, ořezávají se extrémy, a to není marné, protože těžká polarizace, ke které dochází – a jsme toho svědky i u nás –, je na škodu konsenzu. Zdá se mi, že tohle je algoritmus, který v tomto ohledu pomáhá. Testovat tedy určitě. Jestli zavést a v jakou chvíli, tam bych byl konzervativní a na Ústavu bych zatím nesahal. Jako model pro vyvolání veřejné diskuse o důležitých otázkách mi to však přijde bezvadné.“
Pavel Fischer
bývalý ředitel výzkumné organizace STEM, bývalý diplomat, kandidát na prezidenta 2018
„Myslím si, že to, co zavedl pan Janeček, je velmi dobrý test. Jsem trošku skeptický k jeho využití obratem, ale jsem vědec, který byl také zvyklý modelovat a poté zvětšovat měřítko. Jsem rád, že tahle anketa běží, že to funguje. Nechci říkat, že by tento systém měl být aplikován hned pro příští prezidentské volby, ovšem jako model se mi líbí.“
Jiří Drahoš
bývalý ředitel Akademie věd ČR, kandidát na prezidenta 2018
„Mně se ten systém vůbec nelíbí, není dobrý pro prezidentské volby. Myslím si, že je to dobrá věc, pokud občané například u nás v Roudnici rozhodují, jestli se má postavit zimní stadion, nebo dětské hřiště. Protože tam je důležité, aby to co nejméně lidem vadilo. Ale v prezidentské volbě neexistují žádné minusové hlasy, zaplať pánbůh, protože je nutné při ní najít osobnost, a ta má vždy také hodně kritiků, a tím i kritických hlasů. To je jasné, protože taková osobnost něco zastává a proti něčemu se vymezuje. Vy byste tímto systémem v prezidentské volbě vyrobil destilovanou vodu bez chuti a zápachu. Ale já chci pořádnou, dobrou vodu.“
Michal Horáček
textař, antropolog, kandidát na prezidenta 2018
Hlasovalo se moderní D21 - Janečkovou metodou
Základním předpokladem D21 - Janečkovy metody je, že volič může rozdělit více hlasů, než kolik je vítězných možností. Všechny hlasy mají stejnou váhu a volič je může, ale nemusí použít všechny. Pro každou z možností lze přitom hlasovat pouze jedním hlasem. Pro udělení hlasu minusového je vždy nutné rozdat alespoň dva plusové.
Díky efektu více hlasů zvítězí taková možnost, na které se svými hlasy shodne co nejvíce voličů či hlasujících. Minusový hlas zase odhaluje kontroverzní možnosti, které sice mohou mít hodně zastánců, ale také odpůrců.
Získaná ocenění
Odborná veřejnost ocenila Institut pro demokracii 21 (nyní Institut H21) za snahu šířit povědomí o D21 - Janečkově metodě a zvýšit obecný zájem o prezidentské volby v České republice.
Kdo za projektem stojí
Institute H21 je nezisková organizace založená v roce 2016 s cílem seznámit veřejnost v České republice i zahraničí s hlasovacím systémem D21 - Janečkovy metody (dříve Demokracie 21). Algoritmus metody založené na principu více hlasů, které má volič k dispozici, vymyslel vizionář a sociální reformátor Karel Janeček v roce 2012. Věříme, že zmíněná metoda má nesmírný potenciál jak v procesu navracení důvěry lidí v demokracii, tak při zvyšování zájmu a chuti podílet se na veřejném rozhodování.
Více o naší činnosti najdete na webu www.ih21.org